jak prosté
jak prosté
znovu kráčí se vztyčenou hlavou
čelem vzpřímeným
beze strachu hledí druhým do očí
smrti se nebojí
životu se učí
i kdyby měl být pouhou vteřinou
stačí
jak prosté se vše jeví
když zasuneš klín do soukolí
které tlačí
a na obloze ptáci bílí
přiletěli do vteřiny
zamávali na pozdrav
a zas letí
dál a dál
jen oblak bílý zanechali
čelem vzpřímeným
beze strachu hledí druhým do očí
smrti se nebojí
životu se učí
i kdyby měl být pouhou vteřinou
stačí
jak prosté se vše jeví
když zasuneš klín do soukolí
které tlačí
a na obloze ptáci bílí
přiletěli do vteřiny
zamávali na pozdrav
a zas letí
dál a dál
jen oblak bílý zanechali
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
jak prosté, a jak vzácně vyjádřené, já bych tu básničku hrozně rád na památku, prosim, prosim ...
26.01.2017 15:05:25 | klaun
Je Tvá, klaune...na památku...úsměv.z.
31.01.2017 11:28:40 | zdenka
Juchů, juchů moc děkuju :)
31.01.2017 13:05:18 | klaun
jak nás bolest učí a jak nás tvaruje... i v těch nejsmutnějších chvílích umíme se podívat na nebe a cítit...
uvědomovat si jak je vteřina důležitá...
26.01.2017 00:02:21 | zelená víla