Štěrková cesta

Po štěrkem vysypané cestičce,
jdu zvolna nedbalým krokem,
někdy odskočí kamínek bokem
ke svému bratříčkovi,či sestřičce.

Ti, kdož po ní chodí,
stále přehazují kamínky,
jako různé vzpomínky,
jak se jim to hodí.

Je to náhoda, či osud,
odskakovat, někam se kutálet,
nebo ve vysoké trávě zahálet,
to nikdo neví dosud.

Každý se životem valí,
posunut, někam v dál
je to zvláštní bál,
kde tancují velcí i malí.