Trapeni života

Den za dnem vlečeme se životem
snažíme se své štěstí uchopit.
Konečně ve své hrsti štěstí držíme…

Najednou jako blesk z čistého nebe vše rozplývá se..
Štěstí a radost odplouvají po vlnách smutku v dáli.
Jen trápíme se a nevíme kterou cestou se z bludného kruhu vydat ven

Lidé v našich životech sypou nám na hlavu svůj popel
s tupým výrazem skotu se smějí našemu neštěstí.
Místo, aby si zametli před svým vlastním prahem a nechali nás
v klidu životem jít a své štěstí znovu polapit.

Jen málokdy nalezne se duše dobrotivá, která vezme nás ztrápené duše za ruce
Jako anděl padlý z nebes podpírajíce naše těla zmučená.
Pomáhá nám hledat správnou cestu ke štěstí.

Pohledem plných hněvu odhání duše zkažené
ať můžeme své štěstí a klid naleznout.

Nas bolí pohled na lidi nám blízké jež ublížili naší duši,
místo aby oporou byli a životem nás provázeli.
Slzy derou se nám do očí nechápajíce  proč tolik zloby z nich čiší.

Se srdcem na dlani a pohledem plným vděku
děkujeme našemu anděly zachránci za pomocnou ruku.
On jen úsměvem na nás hledí a křídly svými zahalí nás v tu chvíli
naše duše vzlétne k výšinám a klid konečně nalézá.
My pochopíme, kterou cestou se dát.

Jdeme dále životem s úsměvem na rtech
a brněním na srdci bránící zlu naší duši ničit.
Anděl s úsměvem na rtech mizí z našeho života,
nebo v tichém setrvání hlídá život náš.