KREV NEPŘÍTELE
KREV NEPŘÍTELE
Anotace: Byla jsem osočena, že je to příliš morbidní... Moje básně jsou ale všechny takové, píšu to, co se bohužel v životě stává , děje se to a je to kolem nás.
V pouštích za nocí bývá chlad,
jako v tvém srdci kolikrát,
přes den co výheň, jen kypí prázdnotou,
to mysl pomíjivá i vítězí nad hmotou.
Stáváš jen sama
nad hrobem minulosti,
ta ta krev pod rukama,
jež černá se zběsilostí,
ta není tvá,
i když v tvém lůně si stele.
Ta ta krev zlá
to krev nepřítele.
Dech pouhou ozvěnou se stává
tam, kde to uvnitř mrazí.
Rozumu ustupuje sláva,
slov pravda nepřichází.
A v pouštích za nocí stejný chlad,
jak už v tvém srdci napořád,
prázdnotu sžírá pocit beznaděje
a hmoty prohra klid mysli nedopřeje.
Stáváš jen sama
s kolébkou současnosti,
ta ta krev pod rukama
zčernalá zběsilostí
ta ano, nyň tvá.
A chladne spíš, než hřeje.
Ta krev, co v ní život plál
dech nový už nenabere.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk