Melodie

Na stříbřité niti uprostřed okna houpal se Měsíc
Zavěšený hned vedle plamenů žhavící se svíčky
Jejíž zář odrážel na stole pohozený, nablýskaný střevíc
Mířící špicí na tvou postavu s přivřenými víčky
Očí lačnících po víně barvy krve a po rozkoši
 
Ba ne! Výmysly! Znám tě přeci jinak
Jako opium, med i něžnosti náznak
Jako spasení v permanentně pokroucené době
Snad jako svit v noci, melodii proti zlobě
 
Vzpomínáš na noci, seznámení k ránu?
Tak, jako rozbřesk ze tmy láká vránu
Tak jako sovu soumrak v korunách mocných stromů
Tak tvoje objetí zpět volá mě domů
 
Ať domovem ztichlá je chalupa
Ať domovem palác je mohutný
Jako vlk budu stát za tebou
Dokud ty budeš putovat se mnou
 
Jen dál, jen dál hraj mi melodie
Trpké i sladké ze svých retů
Abych naslouchat jim mohl ve dne, v noci
Abych jimi zpátky určil směr