Snad

Snad jsem si s tebou povídal
o kráse nočních scenérií
když hvězdy spaly pod peřinou nabobtnalých mraků
a skrápěl nás jejich vlahý pot

snad jsme si i lajnovali budoucnost
my dva
bývali jak dva přeteklé poháry nadějí
a náš cit byl květnatý jak třešňový sad

zda to byla skutečnost
či snad pouze sen
to nevím
byl jsem okouzlen
tebou či krásou noci
těžko říct

snad mi je teď smutno
z mých vlastních slov
která padala jak meteory o bartolomějské noci
a snad jsem i cítil tvoji ruku v té mé
byla již zvětralá a ledová jak paprsky říjnového slunce
za to jsem snad mohl já...