Anotace: když
Nejvíc voníš v dešti
a nemusí tam být slzy
nejvíc voníš
když
promočená procházím krz kmeny
a z větví stírám modrou tmu
do krmelišť
tam spolu snídáme
les a žena
pak
cítím člověčinu
samodruhá
měsíční mlhovinou
zní přízvuk zimy
valkýro milá, když potkávám Tě v Tvých lesích..vždy jako bych zaslech chór
Mahlerových walthorn zvoucích na paseky prosvětlené nadfatálním steskem
tíživé Radosti /asi tak../ ST*:-D*
08.11.2017 20:34:13 | Frr
ách krásně voníš mechem teda né že bys byla obroSTlá ale jsi vrostlá do svého lesa a on do Tebe :-)
08.11.2017 09:32:10 | Iva Husárková
to je tak hedvábně napsané až se bojím cokoliv říct abych tu básničku neroztrhl. psss psssst povedla se ti fakticky :-)
08.11.2017 09:10:24 | klaun
...vidím Tě promočenou...jak splýváš...vsakuješ se a jsi vň.....Ji./úsměv/
07.11.2017 21:13:14 | jitoush
Phil, ty mi děláš....jsem všude na těch místech, o kterých básníš....jsi kouzelnice
07.11.2017 20:55:25 | Anděl