Báseň o nenarozeném dítěti

Ach vy květiny co hořce voníte
jako když v kostelích zapalují kadidla
ó rudé růže, pro krůpěj krve prolité
vy jež bohaté jak ženštiny rodidla

Maminko povineš nám dnes dceru neb syna?
¨ten jehož malá očka poprvé pohledí na tebe
matko má nejdražší schovej děťátko do klína
ať ho uprostřed listopadu mráz již nezebe

Zatímco sníh prolézá ulicí jak studený had
tvé dítě tiše hajá v kolébce od sousedů
hezký sen se roběti bude hned zdát
zbaven bude na chvíli všech závistivých pohledů