NOČNÍ
Ztracena mezi světy.
Schoulená uprostřed nedopsané věty.
Ve tmě a sama, jediná.
Přichází tvrdých bojů hodina!
Vracím se zpět, znova a znova...
Myslí mi běhají dávno řečená slova.
Otvírají se všechny staré rány,
nad duší krouží jen černé vrány.
Kampak mi uletěla, kam se ztratila
má bílá holubička míru?
Kampak mi uletěla, kam se ztratila,
vždyť nesla na křídlech mou víru.
Zůstala jsem stát nad troskami domu,
srdce se podobá opuštěnému lomu...
S vlnami odplul mi důvod k životu,
nechal mi jenom studenou temnotu.
Svět o mně neví, nikomu nescházím,
jen temnou nicotu kol sebe nacházím.
Postupně mizím, vpíjím se do vzduchu,
brzy tu zůstanu - studená, bez dechu.
Kampak mi uletěla, kam se ztratila
má bílá holubička míru?
Kampak mi uletěla, kam se ztratila,
vždyť nesla na křídlech mou víru.