Má velká láska

 Má velká láska je dnes krásná.

Moje milá žena má skvrnu na kabátku,

teď mlčky, uražena přemýšlí jak v hádku.

Já se z minulosti poučím, vždyť úlisně se usmívám,

pak rychle k dřezu přiskočím a nádobí umývám.

Však po očku ji sleduji, zda už je na tom lépe,

a v hloubi duše běduji, ve spáncích mi strach tepe.

V touze všechno napravit  začnu si tiše zpívat,

Gotta chci v sobě naladit a do rytmu se kývat:

RF:... Ó má drahá, čím to je, že jsi dneska tak náramně hezká...á.

Kočičí čich a orlí zrak, až se musím trochu bát.

Půjdem hned na výlet a tam budem spolu sudy válet.

Já nesměji se ti ani se neušklíbám, vždyť máme dvě děti,

takže ti ruku líbám.

A omlouvám se ti za vše, vždyť v duši ty vůbec nejsi zlá...

Má velká láska....má velká láska...má velká láska...(fade out).