v srdci rozkvetl rudý květ růže
andělským mečem rozpůlený na dva světy
omýván vodopádem tříštivé rosy,
nad prameny života bdí chmurný les
jako padlý rytíř vrací se z boje
v prachu cesty klečí a modlí se do nebes,
hříšná myšlenka zabíjí a prchavý cit je sebeklam
jehož svět byl ve dví rozeklán
v nitru duše nerozezná pravdu nebo lež,
její oči spatří jen plochý svět
a vysokou zeď s nápisem zboř mě teď!