Nika
Nika
Anotace: nebývá jednoduché zjistit, že nemůžete pomoct, že si chce přítel pomoci sám a bere vám tak možnost i stát mu po boku
NIKA
Skleněná, kamenná?
S jménem či bez jména?
Tajemná, záhadná
studnice bezedná…
Co je v ní, kdopak ví?
Kdo tam byl, nepoví.
Myslela jsem, že ji znám,
ale byl to jenom klam.
Teď půlku srdce mám
tam – jdu za ní, nevím kam.
Snažím se prohlédnout,
do oken nahlédnout.
Ta jsou však zamžená,
víčka má zavřená.
Snad slzy ze smutku,
snad vlna zármutku…
Myslela jsem, že ji znám,
ale byl to jenom klam.
Teď půlku srdce mám
tam – jdu za ní, nevím kam.
Tajemná, záhadná,
s jménem či bez jména?
Tichá ji volají,
o smutku zpívají.
Přidá se – nepřidá?
Tajemnost bezbřehá.
Myslela jsem, že ji znám,
ale byl to jenom klam.
Teď půlku srdce mám
tam – jdu za ní, nevím kam.
Snad někdy nechá nás
trochu blíž přijít zas.
Snad někdy najde klíč,
nepůjde znovu pryč.
Snad někdy rozpozná
- přátelství sílu má.
Myslela jsem, že ji znám,
ale byl to jenom klam.
Teď půlku srdce mám…
S nadějí jdu, snad tuším kam.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Někdy musíme na té cestě šlapat prostě sami. Abychom poznali mnohé nepoznané vlastníma očima. ST*
20.02.2018 21:16:32 | Šípková Růženka