Přístav

PŘÍSTAV

 

Znával jsem jeden přístav poklidný,

kde se mořské vlny jen klidně houpají,

kde se dá vyspravit lanoví,

kde naděje všech stoupají.

 

Znával jsem jeden přístav bez příboje,

kde vlny netříští se o břehy,

měl jsem ho rád pro jeho klid,

pro jeho pokoj bezbřehý.

 

Rád jsem tam jezdil,

rád se tam zastavil,

rád jsem tam bděl a stejně snil,

šťasten jsem byl, že jsem se doplavil.

 

Až jednou přístav pozbyl klidu,

vlny se zkrotit nedaly,

zuřivě o skálu se tříštily

a nad molo se zvedaly.

 

To byla bouře, blesk a hrom.

S loďkami házelo to sem a tam,

že zbyla jediná naděje v Tom,

kdo i bouři moc ztišit má.