Byznys

Při psaní první básně mojí

slzy mi kanou, roní

slzičky duši rozněžňují

a v hlavě běží:

„jsem snad jiná?“

ne nejsem, to jen otvírá se

srdce mé roky upozaděné

ty roky bezpohlavní role

mě stály možná trochu hodně

vždyť byznys ten si nevybírá

žena, či muž jedno je

tady přec o výsledky jde

jen žádné city žádné nářky

ty v byznysu se nevyplácí

jen chladný kalkul a nadhled

to je to o co tady jde

pohár se plní dozajista,

jen doma vědí, co se chystá

tam tečou nervy, slzy

jen ať se to šéf nedoví

když duše křičí v poslední své křeči,

konečně slyším ji a vše končím

přetrhám pouta, řetězy

tak sbohem a nikdy více

…ty bezpohlavní byznysi