BUDE NEBUDE
ten kdo se směje pohádkám
směje se sám sobě
co v lidské mysli přebývá
to také existuje
i když to zrovna nenahmatáš
ďábel je přítomen mezi námi
živější než se může zdát
zatímco číhá na příhodnou chvíli
aby ve zvrhlém opojení zlem
roztočil krvavým běsem poháněný
závratně zrůdný kolotoč
až zaburácí jeho smích zalykavý
možná i nad tvým vlastním utrpením
bude už zpozdilé začít ptát se
proč
Praha, 21.2.2019
https://www.youtube.com/watch?v=dKNgikCt9KA
závratně zrůdný kolotoč ... a ptáš se ... proč ... dokolečka ... dokola ... děkuji za zamyšlení ... z
24.02.2019 11:24:44 | zdenka
Ano, stále dokola - každý se musí vždycky spálit sám, aby teprve pochopil... Děkuji za znělou reflexi, Zdeno :-)
24.02.2019 21:02:07 | Amonasr
Báseň v poněkud dramatické letoře. A tak pohádkově vše začalo. "Zpozdilé začít ptát se, proč?" Hezké verše.
22.02.2019 01:26:44 | šerý
Děkuji za vnímavou odezvu, šerý :-) Je zvláštní, že pod pohádkovým si většinou představujeme něco příjemně hezkého a bezstarostného, a přitom v pohádkách je vždycky obsaženo jak dobro, tak i zlo, stejně jako v životě. Asi to bude tím, že dobro nad zlem v pohádkách vždycky nakonec zvítězí - v životě bychom ale pro to také mohli možná dělat víc, než často děláme... ;-)
22.02.2019 08:30:58 | Amonasr
Život jak v pohádce
není to legrace
nelehká cesta jest
když ďábel divoký
láká tě útoky
nastav mu k očím pěst
Říká jsi zpozdilý
věříš-li na víly
vnutí ti svoji lež
Nemusíš pohádku
pro dobro, pro lásku
vždycky si za svým běž
21.02.2019 15:18:28 | Kapka