Pokušeni lží a poskvrněni hříchem
toužíme ochutnávat zakázané
zaslepeni závistí
Toužíme spatřit nevídané
toužíme se dotknout krásy
toužíme vrátit čas
Chceme toho po životě příliš
mezitím co ztrácíme chvíli
rozpráší navždy vítr z cest
Dávno zapomenuté dětské lásky
růžové obrazy nezkušených očí
první křest
Pro někoho svěcenou vodou
pro jiného ohněm
nohama se necháváme
po světě vést
Se završenou další epizodou
očarováni podvodnou scénou
počítáme na čele vrásky
kolikrát sešly jsme z cest
Jak snadno se nechá člověk
na základě vlastní hlouposti
hraným tyjátrem svést
Tohle je pro mě motto Tvé básně, Kubíno : "Chceme toho po životě příliš, mezitím co ztrácíme chvíli..."
Pěkná! :-)
03.03.2019 15:59:21 | Helen Zaurak