Půlnoční
Půlnoční
Půlnoční hodina spojena
s údery kostelního zvonu
nový den, nová šance
dnes a zase znovu
Tenká hranice vzpomínek
a možné nápravy
výdech uvolňuje napětí
Žadoní o rozmíšku
myšlenek a dojmů
tělo v chladivém splínu
v nočním vřelém objetí
Chtíč očisty těla
proudící v žilách
mocnější víc než dřív
Sedím mlčky v okně
s pocitem nahého těla
v hlavě nalíčené pasti
Noc neúspěšného lovu
s panákem v ruce
který rozpálil doběla
Konečně svítá…
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Někdy až děsivé melíry noci. V hlavě kladem pasti... na hyenu. Když máme vnitřní prostor rozostřený, jak holubice má hledat směr?
Máš to pěkně vypracované. Líbí.
09.06.2019 21:50:07 | šerý
Tak jako Noemova holubice, nakonec i ta naše nalezne cíl. :-)
Moc ti děkuji :-)
10.06.2019 15:51:09 | Kubíno
.....Kubi,líbí se mi Tvé verše,vyzařuje z nich taková zvláštní atmosféra,
jakoby si prožil okamžiky,které Tě posunuly někam dál.....Amon má pravdu
....."vyzrávání".....Krásně se měj a jsem ráda,že jsi zasejc nakoukl
a zanechal stopu.....Ji./úsměv/
09.06.2019 21:13:54 | jitoush
Já ti mnohokrát děkuji za návštěvu a milý komentář, moc si toho vážím. :-)
Je to pravda, člověk zase poznal o něco víc, získal víc zkušeností a směřuje dál. Není dobré stát na místě, na to budu mít ve stáří (snad) času dost. :-)
Také se měj krásně. :-)
10.06.2019 15:47:28 | Kubíno
Připojuji se k Josefovi, Kubíno, Tvoje verše se mi líbí :-)
09.06.2019 15:27:14 | Helen Zaurak
Moc ti děkuji.
Pochvala od čtenářky a zároveň skvělé autorky je pro mě největší odměnou.:-)
09.06.2019 17:55:56 | Kubíno