Prší mi do očí
a kapky tečou po duši.
Radosti mlčí…
už zase a v hlavě hučí.
Mám ráda déšť i letní bouře
už od dětství, které se nevrací.
Vím, když spěchám, tak to klouže
a když fučí vítr, všechno převrací.
Za ta prchavá léta,
jsem zmokla mnohokrát.
Teď už jsem žena, zcela-
připravena prát se i si hrát.
Tak ať si třeba leje,
budu v dešti hrdě stát.
Když srdce se směje,
není ještě čas se smrti odevzdat.
básnička mi přijde poněkud zlehka splácnutá. Ale rád vidím autorku v takovém pozitivním odhodlání a vitalitě, když všichni skomírají podzimem. Pozitivní (často i póza) je žádaná.
06.10.2019 08:06:59 | Karel Koryntka
Myslím,že vše velké a podstatné už někdo někdy řekl,takže na mě zbylo už jen to plácání:-) A podzim je mé oblíbené období, depresi si nechám na zimu.
06.10.2019 11:10:05 | J.Karasová
Jak parafrází Rain woman v hezkém poetickém podání*
05.10.2019 20:05:56 | šerý
Však vodu potřebujeme všichni...děkuji vám za nahlédnutí a nadhled:-)
05.10.2019 23:07:30 | J.Karasová