Hliněnka

.
Chci psát potmě verše neslýchané
studem skryté
vášní zbrocené
Z vyhoštěné lodi
do vln hoď mě
ať plavu mezi krami
poušť slzy
srdce mé

A s námi malý
plamínek naděje
že kdesi oheň je
a nepálí živé

Ne prosím
dnes se prázdnem neopij
i ti co nosí nosy výš
pochopí
že jednou žijem

Pár poťuků klapek
pianu dám
nad ránem jako dar
rituál světla
Víš ono to bolí
když mrzne voda
a mění se skupenství
hlad
touha po dětství
Dnes už ji nevyměním.
Tu hliněnou kuličku
nezaprodám.
.
.