NESOUZNÍM
s nikým…
v srdci zalomený
ostrý zobák sovy
jež sovou nebyla
jen mámením času
jen ozvěnou hlasu
jež provázel mne bouří osudu
zapomenout však na ni nemohu
byť snažím se sebevíc
ta rána bolí mne i hýčká
přijímám ji s pokorou
hlavu tiše kloníc
NESOUZNÍM
s ničím…
uzavřena ve skleněné kouli
zapomnění
jen hlavou nepohnout
neohlížet se zpět
vím, krásný je svět
pro ty
co krásu vidět chtějí
já se přesto chvěji
když otevřít oči mám
možná je pouze přimhouřím
s vidinou hvězd na nebi
kam devětkrát vystoupám
s otiskem křídel v povětří
s nohama na zemi
Souzníš Andílku,
ale jen tak tiše a bolestně.
Souzníš Andílku,
ale jen se cítíš hodně zklamaně.
Souzníš, protože,
někde v tobě zkrátka stále bude
a ta láska JE.
Teď je to jen hodně bolavé.
Však se vše poddá
a bolet to zas přestane. ^ST^ ;-)***
20.12.2019 20:42:39 | jenommarie
Maruško milá, Tys tak laskavá, empatická, děkuji Ti mnohokrát, že mi rozumíš...
22.12.2019 16:02:02 | Anděl
"Ale" tak tomu slovu musíš dát vale / ono se to řekne, já vím / když jen tuším a na vavřínech sním / jít mezi lidi / ať každý vidí / že sílu nemáš jen v perutích.
Na lásku nejsou práva / s kůží bolu osud dává / sluší se být za to vděčen / od andělů i slečen / byť bylas kometou jen, a prolétla / uzdravila by se báseň, popleta.
20.12.2019 17:01:36 | šerý