zase noc voní mořem
čpí solí vášnivých vln příboje
ke břehům probuzeného snění
přiráží bárka trosečná
s nákladem nedomilovaných lásek
...
Jiří, příteli s krásným hlasem
zvrhlého staříka (ber
to prosím jako kompliment)
to je tak krásný verš
že si Tvůj náklad
nedomilovaných lásek musím uložit...
s úctou Petr
21.01.2020 17:47:42 | piťura
To je tedy síla romantizmu! Krásné a povedené, Básníku* V latině jsem faktickým Neználkem. Nějak jsem vydedukoval "Spánek a smuteční cesta?" Nebo tak nějak? Uchovám si tu tvojí perličku.*
17.01.2020 11:43:39 | šerý
:-) a vida, múzka, jak je vidět, je SpěT, a bylo to na slaninku anebo na vínečko :-))! Zdraví vnučička Fany :-)!
17.01.2020 08:56:15 | Fany
Tak probouzet se pomalounku,
byť bárku vidíš ve snu,
vždyť snít si můžeš každý večer
a vytáhnout vždy jednu. :-D ;-)* ^ST^*
17.01.2020 08:51:14 | jenommarie