Vešla si po špičkách
do otevřených dlaní
na čáře života
si zkonejšila splín
lehce si zašeptala
do neklidného spaní
vetkla si v bledost
nach z jeřabin.
Dotkla ses Světlem
zšeřelých skrání
stiskla si pevně
rozechvělost let
sešla si z úbočí
jak úděl ranní
zavoněl z prázdnoty
jantarový med.
Vešla si po špičkách
a znenadání.
Krásná hřejivá....ST..
10.06.2020 22:40:45 | Jaruška
Krásný kousek..
15.02.2020 21:07:58 | Lůca
......jéééé Lůci,díkec,tak dlouho ani vidu ,ani slechu.....Co Ty a mimčo?
Jak se vede?.....a tak....Ji./úsměv/...Jsem ráda,že si se ke mně zatoulala.
A že Tě to mé oslovilo...
15.02.2020 21:47:31 | jitoush
Zajímavé a záhadné, i když mi tam chybí čárky ve větách. :)
18.01.2020 09:09:17 | Xardas
...jsem ráda,že to takto neprvoplánově zapůsobilo....no a ty čárky,beru
to na vědomí....byla jsem v minulosti poučena,že v básničce tohoto typu
ty čárky nejsou potřeba a zjistila jsem ,že někoho dokonce dráždí.....
...ale děkuji za názor....beru v potaz všechny připomínky......Ji./úsměv/
22.01.2020 20:45:09 | jitoush
přímo na komoru... tam kde hebkost existuje, kde nekončí ani nezačíná... kde žije...
18.01.2020 01:07:55 | zelená víla
...hebce děkuji a jsem ráda,že jsme se zasejc "potkaly",právě jsem vešla
a Ty si šla kolem.....to je fajn.....že jsme se zastihly.....Ji./úsměv/
22.01.2020 20:41:19 | jitoush
Je ta krásně hladí milá jitoush ;-) ^ST^
17.01.2020 23:33:33 | jenommarie