na sedačce pro spolujezdce
na sedačce pro spolujezdce
Anotace: ... přátel není nikdy dost ... hlavně těch opravdových ... jedno mé poděkování ... úsměv.z.
ta růže u tvého domu
dávno zvadla
ani jsme ji nestihli utrhnout
přivonět k ní
co vše jsme ještě nestihli
protože jsme míjeli
bez povšimnutí
připoutaní v sedačce pro spolujezdce
aniž bychom se z okna vyklonili
načerpali čerstvý vzduch
jen jsme o překot jeli
míjeli krajinu za krajinou
jednu za druhou
nechávali za sebou
občas jen když zapršelo
všimli jsme si kapek deště na skle
v těch okamžicích
jsme na malou chvíli prozřeli
zadívali se jeden na druhého
s dosud nevyslovenou otázkou
kam že to vlastně jedeme
od té chvíle
kdykoli jsme se loučili
položil jsi dlaň na sklo
a já se tak mohla dotknout
té tvé
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Mezi dotyky přátelství vložená zlatá folie. Pěkná poezie o "hodnotě" Zdenko.
10.02.2020 20:50:22 | šerý
To je moc krásné souznění, cítím a je to přátelství. Tak to má být. ;-) ^ST^
10.02.2020 19:48:29 | jenommarie