Anotace: **Vzpomínky** Mám hodně tet, každá když vypráví stejnou vzpominku z dětství, přidá do ní něco svého. To je pak zajímavé slepit.
.
Nevrátí se čas,
ale zanechá střepinku v očích vnímavých.
Je v nás.
Pro pocit, který zapomenutý zdá se být.
Změní svůj nádech, ve vůní zrání.
Na čas, vzpomínání.
Zdají se mnohdy být omšelé, vzpomínky.
Na zašlých fotkách slepených pamětí, všech přeživší
a všech, kterým lhostejná minulost není.
Se na malou chvíli, něco změní.
Snaží se z utržků skládat dávno zapomenutý obraz.
Pro potěchu a pro to,
co tu bylo,
aby se nezapomnělo.
V tom duchu pokračovatelů zrají
a uzrávají s vůní dávného,
vůní prazvláštní hrdostí,
s pochopením.
Ve zvídavých duších
a v pátravém oku.
Ten starý čas, dostává patinu.
Svojí zvláštní barvu,
s nádechem po odvátém prachu.
Kde poklady zejí,
v úžasu vyprávění,
nám své dveře opět
otvírají.
Skočíme si jej, jen tak navštívit.
Obklopí nás všechen vjem,
jakoby prostupují
a zrají, v oku jiskrném.
V srdcích ta smyslnost až tají se dech,
s vyprávěním
o starých časech.
V náznaku ožívá, hudba dobová.
Atmosféra, lidé, kultura.
Film, knihy, povahy,
společnost, chování i způsoby.
Vše jako skládačka těch starých dob.
Rozbitých střípků,
které pomalu spolu slepujeme.
V jednom pokoji.
Při čaji, na chvíli,
staré časy zase uzrají
a svou atmosféru nám vydají.
Ve zralém víně,
ve zralém pohledu,
v duchu těch moudrostí.
těch,
které čas,
dříve pohostil.
S vášní a představou,
hravou i veselou myslí.
S náladou tvořivou,
zpestřime si den
o starých časech,
v čase novém.
Mám ráda vyprávění
a vážím si všech vzpominek,
které pro někoho mnoho znamenají.
Baví mě navštěvovat jejich svět.
Kdy při vyprávění ta minulost,
může zase z malé části kvést.
Má paměť je samá díra.
Obdivuji ty, kteří si pamatují detaily.
Kolikrát spletu, co bylo včera.
Nemám buňky.
Já jenom těžce něco vyprávím.
Obdivuji lidi,
kteří mají co předat
a mají široké vědomosti.
Vzpomínky jsou součástí mnohého.
Ponořit se,
být na chvíli toho součástí,
byť v roli "posluchače",
je pro mne ctí.
Ožívají staré příběhy,
historky,
nebo jen vzpomínání na dětství.
Všichni jsme součástí,
zapomenutého času i chvilek,
rok s rokem se rychle sejde.
Zachovat si radost i úsměv.
S každým novým dnem
a novým rokem.
Další historky čerpejme.
O časech starých v čase NOVÉM.
Zítra, jak když to najdeme a vyprávět o zapomenutých časech, budeme .
milá jenommarie, ze všech tvých děl vyzařuje vysoká vnímavost a citlivost...jsi jistě i sama tolik vnímavá a citlivá...a tudíš i lehce zranitelna...to jsme asi my všichni, kteří takto píší, mě nevyjímaje...a proto Tobě a v zastoupení ostatním, kteří budou toto číst, přeju od srdce, mít co dělat jen s takovýma lidma, kteří za to stojí (musím si to tedy honem po mě přečíst, aby to přání platilo i pro mě)...dobrých, milých lidí není nikdy moc...krásný, #ST# ):-),,,m
02.05.2020 15:06:11 | mapato
:-D :-) děkuji, to je od tebe moc milé a věřím, že vnímavých a citlivých lidí je víc než dost, jen si každý prochází své a je i jinak otevřený nebo uzavřený do sebe. Pracuji s lidmi a vím, že po určité době si vždy k sobě cestu najdeme. Hlavně vždy říkám, že i já pamatuji svá né příliš milá období a byla jsem také uzavřenější, nikdo nevíme, co si druhý prožívá, tak se snažím vidět vždy to lepší. Ale jsou výjimky..to už člověk vycítí hned.;-) . Jsi hodný a usmívám se. Potěšil jsi mě. Přeji TI také jen to nejlepší. ;-) Děkuji srdečně
02.05.2020 15:20:30 | jenommarie
takhle dlouhá-a přitom celá krásná ...nechalas nás vstoupit do sálu vzácného retrobiografu své duše***ST* :-D*
01.03.2020 00:17:08 | Frr
Ano zase kousíček nechals. Moc TI děkuji milý Frráčku za milý komentář, těšíš mě ;-)*
01.03.2020 00:38:01 | jenommarie
Čtu od tebe třetí příspěvek a vkládám si tě mezi mé oblíbené autory. Máš dar, vše krásně vystihnout a velmi blizoučko přiblížit. Kolikrát jsem nad tím takhle přemýšlel, ale nezvládl jsem usměrnit slova do takhle krásně napsané básničky.
Super, ST. :-)
29.02.2020 13:38:45 | Kubíno
Děkuji TI, vážím si tvých slovíček a že jsem takto oslovila, mám velkou radoST. ;-)** přeji ti krásný víkend Kubíno, synovec je Kubík, dost oblíbené jméno:-D ;-) děkuji za nahlédnutí
29.02.2020 15:36:01 | jenommarie
Děkuji, také přeji hezkou neděli.:-)
Ano, jméno je to pěkné, já bych neměnil :-)
01.03.2020 00:59:27 | Kubíno
Většinou tak dlouhé věci ani nečtu, na mě je 5 řádků max. pak už se v tom ztrácím:) Ale tvoji báseň jsem se zájmem přečetl až do konce, to znamená jedině ST:)
27.02.2020 20:17:13 | R.K.
Tedy, to mě milý R.K. opravdu těší,
že jsi přečetl a i přes její délku to nevzdal.
Hodnocení si vážím, jsem ráda, že tě báseň oslovila a děkuji TI za milý komentář. ;-)
27.02.2020 21:58:12 | jenommarie
Tedy také jsem si melancholicky zavzpomínal na líčené vzpomínky mých rodičů. Naslouchat mluvenému slovu je příjemné... i když trochu nostalgicky bolné, v jejich už povadlém čase.
Prima práce, Marie.
27.02.2020 15:01:02 | šerý
Je, moc TI děkuji Šeráčku za milý komentář, ano je to tsk. Některé chvilky jsou nenahraditelné, bohužel. Těší mě jsko vždy tvůj vnímavý pohled. Děkuji srdečně. ;-)
27.02.2020 16:04:51 | jenommarie
Příjemný kontrapunkt k hektičnosti doby - zaznívá z toho takový zklidňující harmonický akord... :-)
27.02.2020 11:02:55 | Amonasr
Tak to jsem moc ráda, že na tebe tak působí a těší mě to. Děkuji TI za milá slovíčka Amonasře. ;-)
27.02.2020 16:02:50 | jenommarie
To jsou naprosto úžasné chvíle. Budí to ve mě vzpomínky na ty co mi pili krev svými příběhy . . . co bych dal za to s nimi teď být a poslouchat.
27.02.2020 06:04:47 | petrzal
Děkuji TI milý Petrzali, jsem ráda, že tě oslovila.
U mě je to taky nostalgie, asi jsem včera měla více těch nostalgických chvilek, ráda vzpomínám na ty chvíle v obýváku, kdy tety přijely a vznikl strašný mumraj, všechny jsou hlučné, ale to vůbec nevadilo. Mluvili se a bo tak živo, chybí mi ta radost z těch chvilek. Nezměníme, vzpomínky zůstali živé. DĚKUJI. ;-)
27.02.2020 07:03:27 | jenommarie