Nachýlení do únavy
Nachýlení do únavy
Odtáváme
v pačesech hnědých trav
bystřina si spěchá… do daleka
ze snů vzbudil Žluvu
barytonem, kalný splav.
Kveteme
toužíme strdím plavit slova
v úsměvu leží duha na zádech
dolům hnědým severním
kolorem oživuje dech.
V oplodí
stromy v sadech
ti nahrbení karmínoví býci
s lýtky zarostlé otavou
větrem hlavou pokyvují
novo šílené kompozici
pestrých jablečnic
z palety žiletek barev
van Gogha.
Sklízíme
Obtížení plodonoši
zuby nehty se stopkami
kmeny nachýlené do únavy
mezi plody lahodnými
sval hniloby červa
proč jím obírat se
žokej v sedle času
je na kopytech roznese.
.
Komentáře (43)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
čas krásně utíká, běží jak namydlený, říká si jeden,
co obklopují ho bílé stěny...
ti ostatní, s rudými tvářemi
říkají si, no snad nehoří...
jak požár nenasytný
v kalendáři mojí bytný
čas přeskakuje jak kůň na šachovnici
přemýšlíš
až jednou bílou máš palici
sval hniloby červa
proč jím obírat se...
líbí se mi šerý, gratuluju
příjemný večer, v
20.11.2021 21:02:09 | mapato
Prima návštěva, prima koment* Velké díky, za nahlédnutí. Dle všeho Ti zdraví sílí a dostáváš se do pohody. Bezva pocit z mého tušení a už jen přeji klid a pohodu*
21.11.2021 00:12:18 | šerý
A co je po sklizni?
Ne, neříkej to ...
31.08.2021 12:00:51 | Vivien
Po sklizni... už jen dožínky. Tak díky za pohlazení po strništi Vivien. Tam i zajíci ztrácí choutky a intimitu. :-)
31.08.2021 19:39:37 | šerý
Gogh můj oblíbenec:*) Výtečná báseň chutí..()
17.12.2020 09:12:36 | Dejvis
Ano. I Goghova umělecky výživných látek, je stále pro oko třeba. Děkuji, Dejvisi, za sdílení.
17.12.2020 12:47:20 | šerý
mě zaujala nejvíc ta slza na konci,co se Ti třpytí pod dílem,nebo semínko...
Jinak celé jsi to hezky vymaloval.
26.04.2020 20:21:27 | Danger
Jako by se mi už drobením rozpadali verše? No, snad ještě nikoliv.
Děkuji za koment, Dangere.
26.04.2020 22:26:13 | šerý
To by bylo špatné, kdyby ne. Co by si počal rodič bez ševelících očí. Co by si počal bez světla?
Děkuji, Vojtěško, za zdejší přítomnost.
18.04.2020 13:44:29 | šerý
ST. ;-)
13.04.2020 20:37:58 | Jean-Paul Simon
Velké potěšení na mé straně, Jeane. Mnohokrát děkuji, za Tvoji návštěvu a vzkaz.
13.04.2020 20:55:22 | šerý
Příteli drahý, Ty se neustále překonáváš. Toto je opravdu mistrovský počin. Zahrál jsi na struny mého poetického Já. Opravdu smekám a to věru hluboce. Kdo umí, ten zkrátka opravdu umí. ;-)
13.04.2020 20:37:35 | Jean-Paul Simon
úžasná poezie ... poezie, která potěší, pohladí ... mockrát Ti děkuji ... ať Ti to stále tak krásně a moudře píše ... očima duše.úsměv.z
02.04.2020 22:15:47 | zdenka
Uklidňující jistota věčného koloběhu života, básníkem poeticky smířlivě zprostředkovaná :-)
16.03.2020 14:00:51 | Amonasr
I já jsem rád za Tvůj "pragmatický" postoj k mému dílku. Zde jen pobýváme a optimizmu je zapotřebí. A to napříč tomu, že lidské míjení času i chyby za svůj stín neschováme. Děkuji, Amonasře.
16.03.2020 14:31:28 | šerý
Já to až tak úplně "pragmaticky" nemyslel, jak to možná vypadá ;-) Prostě z Tvých řádků dýchá takový životní nadhled, reflektující vše, co nás přesahuje, že to na mě působí takovým prima zklidňujícím dojmem vyvěrajícím z vědomí a přijetí onoho nezvratného věčného koloběhu :-)
16.03.2020 14:48:57 | Amonasr
Nádherné. Hluboká poklona, pane.
16.03.2020 10:51:41 | Rainbow
Díky moc, Rainbow. Umím si představit, jak věrná svému nicku si duhou na zádech do úsměvu. Jistě by Tě slušelo. Ostatně, jak kdysi bylo psáno v záhlaví jednoho z týdeníků. "S úsměvem jde všechno lépe."
Doba, ne doba. Měj se tedy s usměvem!
16.03.2020 11:25:30 | šerý
To sem potěšený, že s i Tobě z dálky doneslo. Jupíí!
Děkuji, že si neminula Lawenderr.
16.03.2020 10:07:37 | šerý
Při čtení Tvých veršů, až zatajuji dech... skládáš verše jedinečným, inteligentním způsobem, a přitom jsou tak poetické. Krása :-)
Mimochodem, van Gogh mně již dávno učaroval, jako malíř, kreslíř, i jako člověk - mám doma jeho Dopisy, které psal Theovi, dokonce si je přepisuji na zvláštní blog a zkouším komentovat :-) Tedy mě těší, že jsi ve svých verších zmínil právě tohoto malíře :-) Děkuji.
16.03.2020 10:04:28 | Helen Zaurak
Uf, až jsem z Tvé chvály celý nesvůj. Děkuji a je mi potěšením, že se Ti líbilo.
Theo, jeho bratr, byl Vincentovi životní oporou. Jeho rozpolcenost dokázal alespoň z části korigovat. Některé dopisy jsem slyšel pročítat v dokumentu o jeho životě. Moc veselé čtení to nebylo a čpělo z něho zoufalství, chudoba a schizofrenické výklady jeho bludné mysli.
Ty překlady dopisů jsou ale jistě zajímavým pohledem výtvarného umělce na okolní pojetí světa. To je fajn, že se do překladů chceš pustit - máš můj obdiv! Jistě pěkná a zajímavá práce.
16.03.2020 10:32:51 | šerý
Ne, nepřekládám, Šerý, sehnala jsem před mnoha lety v Antikvariátu již přeložené Dopisy, do češtiny, jsou unikátním pohledem do nitra člověka, jeho způsobu uvažování, nijak neupraveným, i zachycují zčásti dobu, respektive okolí, ve kterém se Vincent pohyboval.
Nevím, jestli mohu, snad dovolíš, přidám sem pod Tvou báseň odkaz na Muzeum Vincenta van Gogha, jeho dopisy lze číst v originále i přeložené do angličtiny:
http://vangoghletters.org/vg/letters/let001a/letter.html
Děkuji :-)
16.03.2020 11:42:36 | Helen Zaurak
Milý Šerý, jako pohlazení.
Roznese, rozdrobí a zbyde plod lahodný.:-)
16.03.2020 07:55:00 | jenommarie
"Jenom Marie" musím Ti poděkovat nejenom za komentík, ale i za projevy přízně. Prima pocit.
16.03.2020 09:59:38 | šerý