Letos

.

Plnými doušky dýchám
... z pod roušky.
Zvykám si zvykám,
že stromy, slunce, nebe,
mají stejně krásnou jarní barvu.
Jako každý rok.

 

Letos ... letos,
si více všichni všeho cení.
Letos....letos,
nějak lidi, žít víc chtějí.

 

Letos i jinak zpívá kos.

 

Letos . . .mají lidi,
více strachu.
Bojí se,
to DOST.

 

Já ten strach také mám a chápu.

 

Letos je teprv chvíli,
až k létu se nachýlí,
snad budou pryč ty viry.

 

Hlavně ten jeden
a my všichni,
nabereme síly.

 

Přejdeme ten vratký klepající most
a za ním si budeme vážit,
více se snažit,
chtít být,
chtít i druhé potěšit.

 

Ať přenese nás všechny,
ať nebolí nás srdce,
ať úsměvy nás hladí.

 

Snad budeme víc,
i na duši ZDRAVÍ.