VELKÝ MALÝ KLUK
VELKÝ MALÝ KLUK
VELKÝ MALÝ KLUK
život víc držel pohromadě
když voněl kouřem z parních lokomotiv
zrajícím obilím tam
kde později vyrostly retardované paneláky
mrazivou vodou v lesním koupališti
dožívajícím ještě prosperitou první republiky
kde vypadlé suky v převlékárnách
rozehřívaly bujnou fantazii kluků
přátelství byla nezištná a pevná
křivdy a nenávisti bez pochybností
lásky bolavé a do závratí ryzí
dětské války se vedly klacky kameny a praky
přesto však bez obětí
ne ale bez úrazů a jizev
tajemství lákala za každým dalším rohem
skály a lesy přitahovaly víc než obrazovky
kuličky se mohly hrát v důlku přímo na ulici
čutalo se na nejbližší hrbolaté louce do branek z pár šutrů
a z prvních tranzistorů jsme hltali hity rádia laxmberg
ani jsme si nevšimli
kdy se život začal tříštit do stran a rozplizávat do mlhavých kontur
kamarádi se rozutekli vstříc svým údělům
stará sousedství se proměnila na cizí
a rodný domov vystoupil z usazené hlíny dávnými kořeny
které poznávám už jen já sám při svých návratech
Rochus Bišovka a Mechové jezírko přibrali do spolku Zlatorudné mlýny
genius loci tak nechřadne a trvá
i já jsem tu snad stále ještě tím tehdejším já
odrodilec co vzpomínkami nepřiznaně jihne
v tom velkým světem zapíraném koutě
který však kluka ve mně víc než dobře zná
Praha, 19.4.2020
https://www.youtube.com/watch?v=dwKJKm3m8oU
Komentáře (40)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
AMONE, PROMIŇ, zbrkle jsem udělil Tip, ale chtěl jsem nadšen udělit Supertip-lituji, že nelze napravit...inu někdy bývám hodně zbrklý...:-)*ST*
07.05.2020 15:19:44 | Frr
Tip sem, tip tam, Jiří... :-D)* Po takové době si to snad ani nemůžeš pamatovat - každopádně mě ale tohle Tvé zvolání nečekaně potěšilo, a to se cení, díky :-))
07.05.2020 17:41:38 | Amonasr
Ve vzpomínkách zdá se doba dětství opravdová a ryzí, a to každému, ať je kdekoli, v prostoru i čase. Jen jestli to tak vážně je, zda to není pouhá nostalgie.
24.04.2020 07:32:57 | kvaj
Pochopitelně, že je v tom vždycky nejvíc ta nostalgie :-) Ale na druhou stranu každá doba minulá měla něco zajímavého do sebe, ať už byla jakákoliv, co se kamsi nenávratně ztratilo a zbyde už jen ve vzpomínkách (nejen ono vlastní mládí). I ty příští na tom budou podobně ;-)
24.04.2020 12:55:21 | Amonasr
Nějak jsem se v té básni našel
a uvědomil si, že jsem taky byl malý kluk...
Skutečně...?
**
21.04.2020 13:58:24 | JC senior
Tak to je fajn - je až s podivem, jak nedávno to přitom bylo, co...? ;-))
21.04.2020 18:03:46 | Amonasr
...na dětských vzpomínkách se nic nezměnilo, my se změnili...a ne vždy k lepšímu...ale pozdě bycha honit...;-)
20.04.2020 15:41:32 | Marten
Tak hezký, díky, že jsi připomněl, že mladý a krásní jsme už byli, teď že jsme jen krásní. Nerozumím dnešní mladé generaci, stejně jako si nedovedu představit život dinosaurů. Oni taky dinosaurům nerozumí, nám nerozumí, a tak i mi jak dinosauři vymřeme.
20.04.2020 11:34:03 | Ziny
Dětství. A Ty brnkneš na měkkou strunu a já doplním jej v akord. Vzpomínkou, která blaženě obnaží vymřelou hravost. Je to příjemnost, ale co si budeme nalhávat... trochu také bolí. Ta naplněná pomíjivost bezstarostného ducha, ztráty smyslu vidět dobrodružný svět pohledem, skrz vodou omletého střípku z barevné lahve.
Kluk ztrácí dětskou roly okamžikem, kdy uvěří otcovi, že chlapi nebrečí. Odpovědností okamžiku, kdy si poprvé nasadí kondom a nechává si od mašinerie života odkrajovat barvitou fantazii. Vše se v přirovnání děje z jarní bystřinou, která si pohrává s kamínky a svěže zurčí... než splyne do životního unylého potoka.
Nu což. Snad bylo. Ale díky za to! Dnešním klukům ani nebude.
Taky jsem trochu z toho nenávratna naměkko. Ale to bych neměl! Chlapi přece nebrečí...
19.04.2020 23:24:35 | šerý
jo jezdilo se v autě bez airbagů,nikdo na hlavě neměl přilbu,po škole jsme šli ven a vraceli se až večer,měli spoustu kamarádů,pobili jsme se s klukama a nikdo nikoho nežaloval,plno modřin a nikdo si nestěžoval...nevzbudil někdo strach...díky za připomenutí a jako pán kluk nemohu jinak než ST :-)
19.04.2020 21:02:03 | Danger
:-)) A to jsi o generaci mladší - kdy se to vlastně tak skokově změnilo...? Díky za souznění :-)
19.04.2020 21:13:54 | Amonasr
mám teorii viditelného a neviditelného nepřítele...
Za doby komunismu se lidé spojovali proti viditelnému nepříteli,(samozřejmě ne všichni)vztahy byli daleko pevnější,víc si lidé důvěřovali,bavili,měli větší radost,vnitřní sílu... po listopadu se režim změnil,ale zanikl viditelný nepřítel,byla tady demokracie a lidé začali se uzavírat,protože neviděli viditelného nepřítele,začali se bát všech,začali víc vydělávat,víc hodin pracovat a zbyl jen povrchový lesk ...Ale je to jen můj pocit,ono to bude složitější...
19.04.2020 21:44:49 | Danger
Na dětství v rodných Nuslích často vzpomínám, na minikáry s kolečky od kočárků, na bunkry, na bitky s ručně dělaných "granátů"noviny a uloupený vápno ze staveniště, na čáru, kde jsi mohl vyhrát, ale i prohrát pár hnědých korun, na … :-)
19.04.2020 20:15:30 | Jeněcovevzduchukrásného
Vidím, že to Tvé městské dětství se od toho mého venkovsky maloměstského zas tolik nelišilo ;-))
19.04.2020 20:44:33 | Amonasr
Sice jsem jiný ročník,
ale skleněnky si pamatuji,
hráli jsme venku různé hry,
skákaly gumu, panáka, hráli vybíjenou
a krvavé koleno (toho jsem se strašně bála, aby mě nechytlo); cukr káva limonáda
..už ani nevím,
ale, rozhodně jsme se nenudili.
Moc pěkná, ta tvá nostalgicky vzpomínková
...mělo to svůj krásný nádech a své kouzlo. ;-) "ST"
19.04.2020 17:01:57 | jenommarie
Každé dětství má ve vzpomínkách své nezapomenutelné kouzlo. Jen jsem zvědav, s čím si ho budou za dvacet a víc let v poezii spojovat dnešní malé děti a jestli to bude také dýchat romantikou... ;-))
19.04.2020 20:41:10 | Amonasr
Mají zase svůj jiný svět, něco je stejné, jen něco pokročilo do jiných. Vždy také podle druhů zájmů a o jedinci, v tom se to nemění. ;-)
19.04.2020 20:49:44 | jenommarie
Nepochybně - znám i neuvěřitelně nadané malé děti nejen třeba v zacházení s IT technikou. Jen bych jim snad přál víc té naší volnosti a romantiky, která se už asi nikdy nevrátí... Na druhou stranu jim ale můžeme mnohé jiné možnosti zase jen závidět. Svět se nám prostě mění před očima tak šíleně rychle, jak to generace před námi neměly šanci nejen pozorovat, ale ani si představit... :-)
19.04.2020 20:58:46 | Amonasr
Ano to mění a teď je to hlavně o rodičích ;-)
19.04.2020 21:02:02 | jenommarie
Asi jo - o nás se tak úzkostlivě starat ani bát nemuseli, i když jsme jim to taky zrovna neulehčovali... ;-))
19.04.2020 21:06:00 | Amonasr
No bylo to jiné a vím, že u nás jsme je spíš neotravovali a museli i dost pomáhat. Dnes jsou zapražení od mala už je to namířeno, aby se uplatnili. No taky dle rodiny.;-)
19.04.2020 21:18:00 | jenommarie
Tempora mutantur et nos mutamur in illis... :-)
21.04.2020 17:57:24 | Amonasr
Musela jsem si vyhledat :-D ano ano, mění milý Amonasře;-) děkuji TI
21.04.2020 18:01:07 | jenommarie
S tím jsem tak trochu počítal - proč si občas nezagooglit, milá Marie... ;-)*
21.04.2020 18:08:39 | Amonasr
....Pepo....."zahrál si mi na city".....myslím to bezelstně...ne ironicky.
Pěkně zjihle nostalgická....hliněnky v pytlíku jsem taky měla a pak taky
skleněnky..../úsměv/.....a hrála krvavý koleno....a taky cukr,káva,limonáda,čaj rum,bum..../smích/......a tak dál...možná tam někde začínala klíčit ta naše poezie......./úsměv/......ta semínka.....a pak přišel první déšť - láska.....a semínka se začala probouzet...Ji.
19.04.2020 16:29:39 | jitoush
Jj, skleněnky se cenily víc ;-)) Tak to mám radost, Jitko, že jsem Ti kápl do noty :-)
19.04.2020 20:36:47 | Amonasr