Rosette Nebula
Rosette Nebula
Lehce zvolna plují...
rozfouknutý
vesmír v růži z mlhoviny,
majáky pulsarů, myriády galaxií,
houpavě zvlněně flotily
hvězd nad ouvratěmi,
struktury matematiky
s přesahem reality,
iluze ilustrovaných lidí,
suma všech otázek s odpověďmi,
nebo tajemné místo, kde i bůh bloudí?
Hvězda i kámen vnímají podobně... ale proč palčivá
úzkost mě svírá, až hořím?
mám málo času
prožít pradávné c o s i
(sen z dětství),
i když vím,
nejspíš není v dosahu možností.
V dlaních mi praskla bublina
a já nedokážu pochopit,
co se s ní stalo.
O kolik víc je vesmír?
V příkopu Mléčné dráhy
kamenná chalupa,
kryje ji zelený háj, bílá oblaka,
vodopád zvuků
pěnic a skřivanů.
Na střechu pálenou sluncem tiše padají
okvětní lístky jabloně, třešní.
V světnici tlukot srdce muže a ženy,
jejich úsměv prosvětluje vesmír víc než v nekonečnu hvězdy.
Proč jsou slzy na mé tváři? Ani život ani smrt neznamenají nic.
Snad...
láska,
ta přece neprochází smrtí, buď je nebo není,
může růst a stát se něčím utvářeným pro
Věčnost
Komentáře (19)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Krásný růst k věčnosti na misce vah moudrosti tázání. Rád jsem četl, milá Helen
22.09.2020 23:47:51 | Akrij8
Připadám si obdarován růží, která nevadne a její vůně a barva je podobna ptačímu hejnu kroužícímu kolem srdce.
06.06.2020 16:34:35 | Now
I v naší nepatrnosti je zakleté zrnko čehosi velkoryse všeobjímajícího... :-)
09.05.2020 16:28:07 | Amonasr
Jsem tak uboze přízemním. Jen černým střevíčkům panně noci stojím na špičkách a dotýkám se prsty hrudi hvězd. Nebuď mě.
Helen krásné, verše básné*
09.05.2020 00:55:20 | šerý
Ušlechtilost a krása snoubí se v Tobě Helen tak i v každé tvé práci...díky za věčnost které teprve láska dává smysl...léčivá hudba :) buď zdravá
08.05.2020 20:37:02 | Malá mořská víla
Malá mořská vílko, děkuji Ti, jak pozitivně mě vnímáš, vážím si Tvého vhledu a ráda bych se mu i jen trochu přiblížila, připadá mi však jak sen nedostižný...
Ale jsem ráda Tvému zastavení, velmi jsi mě potěšila, děkuji, mám radost :-)
09.05.2020 09:29:21 | Helen Zaurak
Nádherně obsáhlé a vše s citlivostí duše.
Vjemy nám známé i neznámé.
To vše souvisí a je spojené, zda dá se vnimat jen pouhým okem tolik vjemů, vždy bude mnoho toho,
co nezahlédnem a i ta věčnost uchovaných okamžiků, tak vzácných, které se snažíme v mysli uchovat.
...je jen malé niterné smítko vesmíru
..Ten obrázek mlhoviny, báseň, hudba
..Milá Helenko, moc ráda jsem se zde zaSTavila a obdivuji tě, že umíš tolik vnímat a tolik toho obsáhnout ve svém nádherném dílu. ♡ Krásný pohodou protkaný víkend TI přeji;-)
08.05.2020 17:29:47 | jenommarie
Maruško, předně Ti mnohokrát děkuji za vlídné nahlédnutí.
A opáčím :-) - obdivuji, co dokážeš z několika málo slov odečíst, a považuji Tvá slova, Tebou vložená, za moudrá.
Jsi laskavá, Marie, ze srdce Ti děkuji.
08.05.2020 19:25:15 | Helen Zaurak
♡ tak je to oboustranné, ale u mě jsem trochu na rozpacích a tudíž mě to ještě více těší. Vím, že máš obsáhlé znalosti a moc ráda tvé básně čtu. Ten čas zde strávený je vždy pro mě velký přínos. :-)*
08.05.2020 19:32:40 | jenommarie
...Tvé "věčné"téma......a růže krásně "kvete"na vesmírném poli...Ji./úsměv/
...upínáme zrak tam někam nahoru fascinováni,ohromeni a lační po vzletu
a někdy zapomínáme,že ten nejvíce provzdušněný,něhou nadlehčený vzletný
okamžik může být nadosah.....stačí jen natáhnout ruku a stisknout dlaň...
.....nebo se jen tak lehce pousmát očima a šibalsky "zasvítit".....prostě
se dotknout anebo pevně stisknout a nepustit.....až po chvíli...pro nádech
....../úsměv/.....výdech bude již o propojení.......zdravím Tě Helenko...
08.05.2020 17:06:55 | jitoush
Miluji Tvé komentáře, Jituško, pro jejich vlídnou blízkost a hřejivé ruky podání, a nevadí, že jen takto na dálku.
S pokorou děkuji. :-)
08.05.2020 17:18:43 | Helen Zaurak
....to proto,že Tvé "věci",které vyjadřuješ ve slovech,jsou mi odjakživa něčím
neuchopitelným ,něčím vnitřním, blízké......až mě to přiznávám....dojímá.
Možná to vyznívá sentimentálně,ale tak to není...../úsměv/
A Amélii...ten film,ten se mi už dávno velmi líbil.....a písně z něj jsou skvostné.....Ji./úsměv/...
P.S.A věř mi....několik z vás tady umí mimoděk do veršů,byť jsou někdy
i "drsnější",dát kapku něčeho nadmíru hojivého....i Ty máš "slovo léčivé"...je to zvláštní,ale je to tak...tedy dle mého,tak jak to vnímám...někteří z vás jsou tu "Léčitelé" a někteří "Učitelé".....
a já jsem "Učedník"/úsměv/...
08.05.2020 17:25:20 | jitoush
Jituško, vnímám z Tvých slov přátelství.
Nebudu odpovídat na slova, která mi nepřísluší, ale z nějakého popudu jsi je napsala. Neboť - to já se učím! a jsem vděčna jednomu každému z autorů, kteří nejen vkládají díla, ale najdou si čas podpořit i ostatní, bez nich by literární život tu nevzkvétal. Ty však dáváš něco navíc, skutečný zájem a lidskou vřelost. Velice si Tě za to vážím.
Dívám se z okna, kvetou bílé šeříky... posílám Ti úsměv, Jituško, hezký večer :-)
08.05.2020 19:38:10 | Helen Zaurak
..Nevím vlastně,jak mě to "zaválo"právě teď,právě sem....ale usmívám se,
protože právě teď "má"saturejka začíná kvést....to já jen že jsem se o ní
tam dole v komentech zmiňovala...a ono to už nastalo......krásně se měj
milá Helenko.......Ji.
06.07.2020 22:34:39 | jitoush
Děkuji, milá Jituško, za sdílení, těší mě... a za přání, nápodobně :-)
12.07.2020 10:44:12 | Helen Zaurak
....Dívám se z okna z té mé výšky pater a vidím tu svoji "starou" krásnou
saturejku horskou,které vždy držím palce,aby přezimovala i v tom omezeném prostoru,protože když
naroste a vykvete malými bílými kvítky připomínajícími hluchavkové květy,
tak si do té výšky vždy najdou cestu nesčetní čmeláci...ti malí i ti
"těžkotonážní"......a tak je pozoruji,jak se "pasou"a mám prostě
radost.........tož tak.....užívej do sytosti všeho,co máš ráda,hezký
večer též s vůní bílého šeříku.......Ji./úsměv/
08.05.2020 19:47:06 | jitoush