Ako ja...

Davi,velmi pěkný příběh jsi napsal a já jsem ráda, že jsi z něho vyšel jako vítěz. A vůbec jsem o Tobě nepochybovala, protože Tě už tak trošku znám z Tvých básní .-)Máš svůj styl psaní a ten je jen Tvůj.Kdyby jsi ho změnil, už by jsi to Davi nebyl Ty.
Ve svých básních otvíráš svoje srdce i duši.A to tady děláme všichni :-)Když si některé dílko přečteš po čase, řekneš si, že by jsi ho napsal třeba jinak.Ale to by už nebylo ono, už by to nebylo to niterno, které je pro nás tak krásné.
Jsi čistá duše Davi a já vím, že stále budeš.Přeji hodně štěstí.

21.05.2020 21:43:09 | Jaruška

Ďakujem ti Jaruš za krásne slová :) tiež ti želám nech sa ti darí a veľa šťastia :)

22.05.2020 13:25:38 | Dávid

dobrý de Dávide, tady je mapato...jsem rád, že čtení Tvých slov jsem neodložil na později-vzhledem k délce Tvého vyjádření a následující básně, kterou považuju za velmi dobrou, jasný #ST#...co se týká popsání Tvé cesty, vlastně za uznáním a pochopením...řekl bych, že Tvá, jim předložená, díla, se jim dokonce mohla líbit...jen jejich naučený mechanismus jim bránil říc "to je poesie", čili věc terminologie...široce vzato pro mě je poezií všechno, co mě nějak tak naladí vnímat to které intensivněji a hlouběji, aniž třeba můžu říct proč...poesie může mít, v závislosti chápání jedince a navíc ještě ve vztahu momentálního citového rozpoložení, tu nejrůznější podobu...často je báseň, či jiný druh poesie, zdařená, vznikla li právě v důsledku nějakého citového hnutí...pro autora to je poesie, pro čtenáře může a nemusí být a pro tzv. odborníky ano nebo ne, dle toho, je-li psána v souznění s určitými, lidmi stanovenými škatulkami.
Jak píšeš vývoj jde dopředu a co dřív poesií nebylo, má dnes na toto označení nárok. Navíc, jak i v komentářích i Tvém kontextu psáno, by bez výstředníkú, řvounů a vůbec lidí trochu nebo více odlišných od Mainstreamu k žádnému vývinu nedošlo a lidi by víceméně psali to samé.
Být sám sebou je velkým uměním, vyžaduje velkou dávku odvahy a často se nevyplácí, v různých ohledech. Ale dá člověku sebevědomí a úctu sám k sobě a tím pádem i velké životní štěstí. Já ti gratuluju Dávide, že Tobě se to povedlo...
mapato

20.05.2020 08:33:10 | mapato

mapato, možno máš pravdu a páčilo sa im to, možno sa im to skutočne nepozdávalo... na tom až tak nezáleží. Keď človek niečo robí, musí byť uvedomelý a čakať, že sa nájdu aj ľudia, ktorým sa to proste nepáči. Je to bežné a treba to prijať. A máš pravdu. Čo je poézia pre jedného, pre druhého byť nemusí :) to je pekný pohľad na vec :)
Čo sa týka toho byť sám sebou, myslím, že som nespravil nič pre to aby som nejak vplýval že "som dokázal byť sám sebou" lebo podľa mňa to dokáže úplne každý aj keď máš pravdu, že to chce odvahu. Lenže tú máme v sebe všetci. Len ju treba nájsť :)
Je super, že si tu zanechal komentár a naozaj si to vážim. Nepíšem to stále len tak. Vždy to myslím vážne aj keď to znie ako gýč. Vážim si to a ďakujem ti za to :) P.S. prajem ti aby si zostal sám sebou :)

20.05.2020 21:07:32 | Dávid

Davide, psaní je podle mě o pocitech, ne o pravidlech... :)

19.05.2020 22:30:06 | Emily Říhová

Súhlasím s tebou Emily :)

19.05.2020 22:44:18 | Dávid

Davide, VĚRU NIKDY NENÍ DOBRÉ NASLOUCHAT "RADÁM A POKYNŮM" PATENTOVANÝCH POETIKŮ-RÁDCŮ..Skutečný básník by Ti jistě nikdy nic takového nenapsal..
jen si věř a když Tě těší psát, nebo máš pocit, že se Ti uleví,či že bys měl, pak se neohlížej a věz, že si Tě tajemství "dobré" básně dříve, či později najde...z Tvých textů mám také pocit jako vojtěška, že v nich skrytě, či méně skrytě uložen potenciál psaní poezie-to alchimicky stvořené a pravdivě vyslovené zření"oko skutečnýho ducha"-jež se vynoří z Tvého niterného světa a objeví se v osobitých odstínech
barevnosti-která je vlastní čistě jen Tvé tvůrčí personě...KDYBYCH TO TAK NECÍTIL.NIKDÁ BYCH TI TYHLE ŘÁDKY NEPSAL...prosím Tě vyprdni se na veškeré renomované rádce-věz, že takoví ani netuší v čem ta pravá /opravdová/ poezie tkví-"jak a v čem chce v básních býti"...piš dál a obrušuj si tlapky básnění až na pravou dřeň toho "básnického jsoucna"-A UŽ NEVĚŠ HLAVU PŘÍTELI SOUKMENNÝ*
*Frr-J* :-)* :-D*

19.05.2020 22:23:46 | Frr

Nič proti tým ľuďom nemám. Nemám na nich ťažké srdce. Na začiatku písania tejto básne som mal lebo som nechápal, že mi chceli len pomôcť aj keď si myslím, že ich rada nebola úplne najlepšia. Počas písania som to začal chápať viac a viac a teraz si už môžem povedať, že ma niečo naučili. A naučili ma toho viac ako si možno myslia.. aj keď iné veci ako asi chceli :D
Kritike som otvorený. Len ma zmiatlo, že chceli aby som písal podľa návodu :D

A vážim si, že mi aj s vojtěškou a ostatnými skvelými ľuďmi chcete pomôcť. Ďakujem ti za tvoje slová, Frr :)

19.05.2020 22:43:21 | Dávid

ono je to možná trochu složitější,.. je jistě velmi důležité zůstat sám sebou, ale je velice užitečné se současně učit od druhých, tvé texty mají velké rezervy a ty sám tedy daleko větší potenciál.. a pokud chceš napsat skutečnou báseň, tedy text který vyvolává opravdovou katarzi a neutápí se v dojetí sám nad sebou či v povrchních líbivých hodnotách,.. dál je to možná o odvaze, o odvaze opravdu vystoupit ze svého sluníčkového chlívečku ve kterém se rozplýváme sami nad sebou a kde slovo láska zažívá extrémní inflaci, o opuštění davu pochlebovačů, o odvaze podívat se na svět z jiné, snad poněkud odvrácené strany a tuto opravdu hodně ošklivou stranu se pokusit také přijmout za svou, tím že v textu nabídneš její krásu.. teprve pak je dílo opravdové, protože je celé.. protože je úplné.. a prvním krokem je snad podívat se na lidi kteří ti něco vytýkají jako na lidi kteří jsou ti mnohem více prospěšní, než ti co ti něco/všechno pochválí.. nemluvím z postu někoho, kdo si myslí že píše nebo myslí nějak lépe než ty, ale snad jen na základě odlišné životní či literární zkušenosti a tím i jiného vnímání a vkusu; ale každá dobrá báseň /tedy text, který je teprve možné nazvat báseň/ je dle mého opravdovým bojem na život a na smrt ..byť je to "jen" sám se sebou

19.05.2020 21:54:31 | vojtěška

vojtěška učiť sa od druhých je dôležité, súhlasím s tebou :) ale to neznamená riadiť sa návodmi. Všetci máme pred sebou púť, niekedy kráčame po hladkej ceste inokedy po štrkovisku a niekedy narazíme na priepasť. Z toho všetkého sa dá učiť. Podľa mňa kto chce cestou len prejsť bez toho aby si osvojil nové skúsenosti, tak taký človek sa scvrkne- nebude rásť. Myslím tým vedomosťami.
Vyvíjame sa. Je to prirodzený proces nášho života. Vyvíjame sa a meníme niektoré názory. Viem, že moje písanie sa dá posunúť ďalej, zlepšiť a ono to príde prirodzenou cestou. Niekomu to trvá kratšie, niekomu dlhšie. Viem ako som písal pred tým preto si uvedomujem, že môj štýl písania je úplne iný ako býval kedysi a ešte sa určite zmení ale dúfam, skutočne len dúfam, že nikdy nebude ako z učebnice.

Je tu veľa skvelých autorov. Kvôli ľuďom, ktorí sem pridávajú svoju tvorbu viem, že mám pred sebou ešte kusisko práce :) preto som vďačný aj za kritiku a zdravé názory, zdravé pripomienky lebo aj vďaka ním sa človek dokáže posunúť. Ja neviem aký štýl budem preferovať v budúcnosti ale teraz som rád, že vyčnieva od akéhosi normálu. V živote nejde o to vyzerať normálne ale cítiť sa šťastne. To je moto ktorým sa riadim :)
a vážim si, že si si našla čas na tvoj komentár :)

19.05.2020 22:27:43 | Dávid

jistě to ano, spíš jsem měla na mysli proces zkoumání opravdové povahy toho tvého štěstí, tedy odvahu přiznat se k sobě bez zbytečného pokrytectví a přitakání světu v jeho opravdové, hlubší nahotě, ta cesta k opravdovější tvorbě vede přes obrovskou bolest v níž hlavní roli hraje ego, které ale nemůžeš jen tak lacině obejít.. a tohle se prostě těžko někomu radí či vnucuje, je to jako stahovat někoho do pekla.. ale na druhou stranu, bez toho to opravdu nejde.. nebo spíš to nemá tu hodnotu..

20.05.2020 09:09:39 | vojtěška

Myslím, že sis v AKO JA odpověděl: Ak nepíšem básne, tak čo píšem? Ja neviem. Ale píšem srdcom a svojim vlastným štýlom. Přeji, ať ti psaní dělá radost a potěšení.

19.05.2020 21:33:57 | Vivien

Vivien veľmi pekne ti ďakujem, tiež ti prajem tú slobodu a šťastie pri písaní :)

19.05.2020 22:10:27 | Dávid

Člověk, chce-li a cítí tu potřebu, má právo na interpretaci svých myšlenek a okolního světa. Že se stane umělcem, je jen příjemný omyl přírody. Nikdo se jím být nenaučí z žádných učebnic. Jsem přesvědčen, že zaleží jen na talentu a vůli jej rozvíjet.
Otázka je jestli hodnota literatury drží krok s (věčně pokrokovou) módou. To ale není na vůli autorů, ale na obecném klimatu společnosti, který ovlivňují média, komerce a všudy přítomná NUDA. Nezbývá nežli se nějak přizpůsobit. Třeba u poezie tím, že spekulativně a bez vnitřní upřímnosti budu tvořit bezpáteřní tvorbu s nakupeným konglomerátem slov, případně doplním vulgarizmem k zviditelněním. Obsahu sice nikdo nerozumí, což se ale nedává samozřejmě najevo! Čtenář stádně tleská, protože by se mohlo prozradit, že není současným a mohl být označován literárním buranem nebo zapšklým milcem přežilé "téměř archaické literatury."
Potom je ta druhá možnost. Psát bez linek teorie a vykašlat se na trendy. Dát svému okolí svoji upřímnou a nezávislou výpověď o vnitřním a okolním světě. Je to pro autora očistné a když umí oslovit, najde si i pár příznivců. Jisté ale je, že s takovou, jistě díru do světa dělat nelze.
Tak záleží na každém, jakou má ctižádostivost, vypočítavost a ambice. Nebo zda v opačném případě mu záleží oslovit okolí svojí empatií a os. postojem k životu. Každý má právo si zvolit, ale odlišný přístup by měl respektovat! Totiž, každá z možností přispívá k pestrosti a píše kapitoly o našem krásném i variabilním jazyce.
Zdá se, Dávide, že volíš druhou cestu. Je jedno, jaký mám na to názor. Důležité je, že sis vybral a naplňuje tě to. Budeš to Ty.

19.05.2020 20:57:52 | šerý

Človek sa nemusí prispôsobovať aby zaujal. Nikto to nemusí. Takisto ako ani ženy sa nemusia vyzliekať aby ich fotky boli zaujímavé. Nahota je lacná rovnako ako niekym iným vyšliapané chodníky. Je dobre mať vzory a na začiatku sa snažiť nasledovať ich kroky ale cestou naberáme skúsenosti, kontakty a vlastné názory, to je ten moment kedy by sa mal (aspoň podľa mňa) človek odpútať od nasledovania svojho vzoru a začať vyšliapavať svoju vlastnú cestu a keď to bude robiť s láskou, tak jeho cesta jedného dňa pomôže prvými krokmi niekomu, kto ju bude nasledovať do dňa, kedy tiež nezačne svoju vlastnú púť.
Ale skutočne to musíme robiť z celého srdca, nie z vypočítanosti lebo to, čo naozaj cítiš sa v každom texte prejaví viac ako to, čo by si chcel aby si ľudia mysleli, že cítiš. Skutočnosť sa v texte odrazí nech sa snažíme akokoľvek.

Preto robím všetko najlepšie ako dokážem a odporúčam to každému. Nepretvarovať sa, zostať sám sebou a potom sa začnú diať divy u každého, kto to nevzdal :) ďakujem ti za tvoj skvelý komentár. Vždy som rád, keď sa mám nad čím zamýšľať a je vidieť, že vieš o čom píšeš. Vážim si tvoje slová. Ďakujem :)

19.05.2020 22:08:39 | Dávid

Je to skvělé, báseň i Váš přístup. Já nauce poezie vůbec nerozumím, ale tohle na mě promlouvá, má to úžasný spád!

19.05.2020 19:36:41 | florimel

Páni... florimel Vaše slová ma veľmi potešili a som rád, že sa Vám báseň páči :) ďakujem Vám :)

19.05.2020 20:01:51 | Dávid

Davide,když jsem napoprvé uviděla celek napsané básně, připoměla mi trychtýř. A to jsi právě udělal ty Davide. Kritika zůstala nahoře a procedil jsi jen to nejlepší co jsi chtěl. A povedlo se ti to. :) Vždyť co obsahují básně? Co je v nich ukryto či sdělováno? Nitro, mikro, makro zkrátka vše co chce člověk oslavovat, vyzdvihnout, a tisíc dalších možností. Každý má svoji formu psaní. Tak jak píšeš,zůstaň sám sebou...

19.05.2020 19:52:28 | Isla

Isla, ďakujem ti :) neuveriteľne si ma komentárom pozdvihla a znova nakopla :)

19.05.2020 20:04:24 | Dávid