Psala jsi knihu okamihem,
četl jsem vše i nevyřčené,
vesmír se ocital v rovnováze,
i když byl obrácený,
prý, že se z místa nepohnem,
kráčeje za snem utíkáme
po vlastní oběžné dráze
tam, kde nás zítřek zas scelí.
Čas zůstal bez dechu na zlomek vteřiny,
spatřil jsem světlo Tvé mihotat se,
zůstal jsem němý v pohybu,
četl jsem dotyk světloplacha,
průsečík přímek je vzdálený,
lidskost prý protíná se
nejblíže v srdečním ohybu,
kde láska nás zapřísahá
pro darované činy
...blízkost v přátelství má velkou sílu.......Ji./úsměv/...ach ano....
sceluje a poceluje...
21.05.2020 21:57:46 | jitoush
ano a radost se ve vteřině vypupí**:-D* :-)*
21.05.2020 18:17:52 | Frr
Však mě zítra čeká další milé setkání, tentokát s Tebou,Jiří, tak se moc těším :o)
21.05.2020 22:35:55 | Akrij8
To setkání muselo zasáhnout, pěkně vyjádřené
20.05.2020 19:26:52 | Knoflík
Láska si vždy najde ;-) , pěkná báseň "ST"
20.05.2020 19:03:18 | jenommarie