Čakajú
čo spravím
čakajú
ale ja zaspím
a keď zaspím,
zaspím pod maskou
a váhou všetkých pieskov
v ktorých som zanechal
svoje stopy
pod vlnami dosahujúcimi na breh
strácajúc to dobré - pomaly zaniká
vo mne - nezatají sa hriech
asi už nie,
možno vyprchá
ten úsmev
pod ktorým plačem
Čakajú
že sa budem smiať
čakajú
že sa šťastných snáď nebudem báť
prosím vedz
že svoj optimizmus
stratiť nechcem
prosím vedz
Bože,
že túžim ľudí baviť
ale občas
potrebujem aj čas osamote stráviť
a predstavovať si
aké musí byť krásne
to svetlo - keď sa v temnote zhasne
Bože, ja chcem byť šťastný
a robiť šťastných druhých
ale túžim mať aj právo
neplakať len pod maskou
a svoje slzy ukázať svetu
prosím, dovoľte mi ucítiť vánok na tvári
nechcem v sebe dusiť tú úprimnú vetu...
Dávid, moc krásná modlitba! Cítím z ní i tu touhu najít v sobě odvahu ukázat světu svou pravou tvář...:-) ST*
06.06.2020 17:42:14 | Majda
ahoj Dávid, po přečtení názvu Tvé básně jsem si hned vzpomněl na Petra Nováka a jeho Klaunovu zpověď...určitě znáš a kdyby přece jen ne, tak si ji poslechni...většina lidí si nasazují masky, z různých důvodů...ten tvůj ji naopak chce sundat, být sám sebou...oprávdu krásná báseň, ve Tvém stylu, a to je dobře #ST#...krásný den, Dávid ):-)...m
27.05.2020 08:57:24 | mapato
Klaunovu zpověď som už určite počul :) ďakujem ti za tvoje obohacujúce slová mapato :)
27.05.2020 15:29:00 | Dávid
Davide, všichni se skrýváme za maskou, ale sundat jí musíme sami...
27.05.2020 08:33:50 | Emily Říhová
Především to musí každý dovolit sam sobě, nebát se být takový, jaký doopravdy jsme...duši to uleví a dny jsou mnohem víc opravdové ;-) "ST"
27.05.2020 07:45:28 | jenommarie