Prázdná podvečerní ulice
v páru očí zahalena šedí
kouzly naplněná obří krabice
a na jejím vršku
jeden starý klaun
osaměle sedí
Barevné sáčko a čepice
červený nos i střevíce
hází zklamaně kostkami
čeká na své šestky
Hází opakovaně znovu
několik hodin v kuse
nakonec celičké dlouhé dny
Hledá své štěstí
na dně ušmudlané sklenice
drobný zelený čtyřlístek
záblesk malé naděje
Čeká na poslední premiéru
až se znovu vrátí
davy natěšeného publika
adrenalinové dávky
ohlušujícího potlesku
Aby do ulice vklouzla
veliká tlupa dětí
které budou chtít spatřit
drobná kapesní kouzla
zahrát legrační scénky
vykouzlit úsměv ve tváři
Zatím jen vítr přináší
chuchvalce prachu a smetí
„Jsem klaun v nesnázi“
To vše ale umím přece
jsem mistr svého oboru
objel jsem všechny české
i ty mezinárodní štace
Kdepak...
nikdo si už vysloužilého klauna
vůbec nepovšimne
ani očkem o něj nezavadí
čas si svůj maraton
s klidem plyne
Já za ta léta zestárl
vyšel jsem z módy
zapomněl všechny
veselé noty písniček
Nastal čas
tohle krásné řemeslo
pověsit na hřebík
a ze své životní scény
navždy odejít
https://www.youtube.com/watch?v=o8GrqUSdzi0
Krásná a pravdivá...
07.04.2021 16:47:30 | Pittoresque
Moc ti děkuji za návštěvu a zanechaný komentář, jsem rád, že se líbí. :-)
29.05.2021 13:52:03 | Kubíno
Kubíno velmi pěkná.Trošku smutná, ale i to patří k životu.
03.08.2020 22:45:27 | Jaruška
opravdu zdařilej text a takové mám ráda takže opět dobrá práce a i když od dětství klauny nemám ráda ocením text i zpracování proč ne ,) jen tak dál
12.07.2020 22:20:19 | xoxoxo
Trochu smutně na mě dýchla,
i starý klaun ale může úsměv umět vytvořit.
Klaun jej má v srdci a těší ho dětský smích.
Tak vykouzlí růži, z ucha vyndá minci,
nechá v ústech zmizet vajíčko.
Můj stejda nás těmi kouzly těšil.
Dokonce uměl trik, že nechá zmizet měsíc.
Jako děti jsme jen dychtivě kulili oči, jak je to možné a dodnes vzpomínám na jeho malá kouzla, kdy jsem s úžasem říkala mamince, že strejda Karel věřím, že umí doopravdy čarovat. Uměl jen pár triků a měl hbité ruce a rád děti. Už se nevidíme, bydlíme od sebe daleko. Bydleli jsme tam, když jsem byla malá.
Ty vzpomínky mám moc ráda. ;-)*
Ať nekončí klauni, kteří chtějí radost dávat.
A pokud se jedná o jiné..tak to je zase o něčem jiném.
Pěkná báseň Kubíno. *ST
12.07.2020 12:52:00 | jenommarie
Tak to jsou jistě velmi krásné vzpomínky. Na takové musí být radost vzpomínat, přesně jak popisuješ. :-)
Ano, smutnější básnička, ale zase si říkám, není dobré překrucovat verše do veselejších pasáží, když by okatě kazily výsledný dojem. Nemám rád, když vytvořím něco pouze uměle, protože jsem musel, to nekončí dobře. :-)
13.07.2020 21:00:51 | Kubíno
Jistě nezkreslovat, život je zkrátka takový a ta témata jsou i třeba. Pěkné dny milý Kubíno;-)
14.07.2020 17:33:04 | jenommarie
Početla jsem si, pěkná báseň.
Zestárlí klauni mi trochu připadají jako zestárlé baletky. Svoji profesi jsou nuceni "pověsit na hřebík" brzy.
12.07.2020 11:11:34 | Donne
Donne, moc ti děkuji za komentář.
Ano, profese, které se člověk učí celý život, stejně jako mnohé jiné. Když přichází konec, těžko se s tím člověk smiřuje. :-)
12.07.2020 11:36:42 | Kubíno
Přijde mi smutná, ale tuze krásně napsaná báseň, milý Kubíno... paráda! i když mi málem tečou slzy...
12.07.2020 11:01:53 | Helen Zaurak
Helen, moc ti děkuji. Ano, básnička je smutná a jsem moc rád, že v tobě zanechala právě tyto dojmy. Tím splnila svůj účel a poslání. Snad se mi zadařilo vypracovat ten noční vnitřní pocit, který potřeboval ven, ven na svět... :-)
12.07.2020 11:04:58 | Kubíno
Kubíno, bingo! Pěkně vypracované dílko. Hm, všichni jsme tak trochu směšní klaunové, se smutkem na odchodu. Užil jsem si*
12.07.2020 02:25:00 | šerý