vtiskli ti podobu člověka
sobě vlastní
tys však předobrazem
který vystupuje
za noci bezhvězdné
rodíš se z plamene
nekonečnosti
praská obruč po obruči
nádoby hliněné
jednou tě posbíráme
ztratíme
splyneme
prameni
nespoutaný
vždy znovu dáváš se
nezištně odevzdaný
učíš kaskádám
neviditelným