Stmívání
Stmívání
Za rohem samotné oblohy
nadechlo se zrovna vycházející slunce
vůně hřbitovních trav
zazněly varhany
a lidé už jdou stromořadím
svázaným do kytice
kulhající pták
s vylovenou tmou
spěchá do hnízda
zaklekla jsem
nahé poupě
u petlice slibů
ztrácí pár zbytečností
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk