uprostřed něhy
náhle
zkameněla čísi dlaň
píseň se odlétla schovat
do souvratí šera
převozník usnul
na dně své pramice
vytažené na břeh
z mlhy vzešel dnešní den
mlhavě o sobě sní
paprsek nedonošeného slunka
lítost voní po uschlých květinách
odpouštění
na hrobě přikrytém
děravým pláštěm
mlhavých vzpomínek
*
Tklivý kousek, závoj tkaný z bělosti par...
Dnes a denně pociťuji, jako bych byl více stár
11.11.2020 20:07:51 | kudlankaW
to já mám tu výhodu, že už od dětství jsem chtěl bejt starcem...cha cháá..:-D*
11.11.2020 23:47:51 | Frr
....Dnes v místech,kde jsem byla, mlha nebyla a Slunko se krásně "donosilo"
až do náruče západu......."nasávala"jsem to Světlo do svých "zásobníků"...
.....Ji./úsměv/.....krásná básenka Frráčku.....ukládám si s dovolením...
09.11.2020 12:03:55 | jitoush
Z mlhy paprsek naděje a odpouštění v čase dušiček. Pěkná a jímavá práce*
Bezva se četlo, když nadějí propouštíš světlo.
09.11.2020 03:39:30 | šerý
Krása v obrazu černobílého negativu, s touto ódou teď přeSTanu nad ránem žehrat i jako řidička :-)
08.11.2020 19:30:58 | Vivien
V mlze hozené lano
.. v odpuštění
..vyjde zas slunko.
Opravdu pěkná** :)*;)
08.11.2020 14:41:18 | jenommarie