Ze starého mlýna zbylo jen pár zdí.
Po děravých zdech rozlezl se mech.
Na dvoře prales kopřiv, studna otrávená,
je s ní jen napajedlo krys.
A suchá jabloň, bleskem rozražená,
neví, zda kvetla kdys.
V zářných dnech na zbořeném průčelí
ožije oblouk hodin slunečných,
a po něm rozmarný a veselý
stín času tančí
a recituje nebesům:
SINE SOLE SILEO. (Bez Slunce nemluvím)
moc se mi líbí Honzo,všechno mrtvý, ale čas si běží dál...
ale vyhrává slunce, bez něj ani čas neběží...
nám utíká ale bohužel stále, ať je slunce nebo stín...
hezký večer Honzo, Tobě i Aničce...m
19.01.2021 17:10:16 | mapato
Tikot tu slyšet není
jen slunce pohlazení...
Krásný den, Honzí. PPÚ :)
13.01.2021 22:50:55 | Emily Říhová
Honzi velmi pěkná báseň.Bez Slunce nám ,, nepoví"....jaký je čas.
Verše mi ,,probudily" vzpomínku na starý větrný mlýn, který je pod jedním kopcem na Kysucách.
Chodíme k němu na procházky...byl velmi zarostLÝ kopřivami, studna nepřikrytá, jen pár desek nad ní.Staré stromy, které již neplodí.Přesto všechno je to krásné místo, tajemné, úchvatné. V loňském roce tento mlýn koupili manželé a začali ho opravovat.Máme z toho radost a já z Tvojí básničky také.
Děkuji Honzi za pěkný zážitek s Tvými verši.
..ST..
12.01.2021 22:09:35 | Jaruška
Jaruško, moc dík. Z toho mého vodního, už moc nezbývá, jen zbytky zdí a vše pohlcuje okolní vegetace. ;-)
17.01.2021 18:50:17 | Tomcat