Na pokraji
Na pokraji života a smrti
se potácím už řadu let
a Ty se v tom motáš se mnou
na pokraji lásky
Na pokraji zoufalství
jsem Tvé prokletí
máš srdce na dlani
na pokraji vyčerpání
Na pokraji budoucnosti
jdeme stále dál
milujeme se
na pokraji štěstí
Na pokraji přichází lásky drahokam. Má svůj příběh a zlatou niť. Má života rub i líc. Požehnání nejvyšší v lásce musí jít. Láska žije a přikryje. Je naše vždy a všude naděje . A láska je květinou, která i v zimě svítí do léta. V upřímných srdcích vykvétá. Nejkrásnější smysl života .Pravda odvěká.
27.01.2021 17:24:04 | mkinka
Děkuji. Když jsem začal psát tuto báseň, mělo to být původně o lásce, která umírá na příliš trápení a mnoho bolesti. Ale jak jsem psal, přestával jsem to vidět tak černě a temně, proto je závěr vcelku optimistický. Láska nakonec překoná všechno, učili nás to odmala v pohádkách, jen naše okoralé duše se stále zdráhají uvěřit...
27.01.2021 17:55:02 | Snacek
Babička mě přednášela Kytici. Zpětně chápu, že to je obrovské dílo a často se k ní vracím. Tenkrát jsem jí nechápala, proč zrovna Polednice, Vodník jí ze školy tak zůstalo, pak jsem pochopila tu moudrost v knihách zašitou. Často na ní vzpomínám a když je mi smutno, literatura zvedá ze dna a hlásá haló do výšin hladin nesmrtelnosti. Píši o všem, protože je to smysl mého dosavadního žití na hranici prahu svého nepatrného já.
24.04.2022 16:17:03 | mkinka