Vydýchaný vzduch
Vydýchaný vzduch
Večerem máš šeré rty
matko
smutkem hubneš
nad sebou košaté nebe
s kořeny v křesle obýváku.
Jsi pampelišky pápěří
běle hlavičku ochmýřenou
hledící do údolí
větřík tupých nůžek neostřihá
jen jazykem líže rosu rán.
Tenký ušní průchod
… hmota slov stále větší
trucovitě krátíš krok
aby silo času
rychleji odsypalo.
Život pestrých barev
(proboha proč)
já šlápl do bílé a ty černé
vřelosti zahlazujem pachové stopy
cestou k břidlicové hoře
s kolmou stěnou štěpných rýh.
Život má vydýchaný vzduch
úzkost povykuje nad čelem
černým křídlem zavadila
potměšilá kukačka to však není
naštěstí noc už celou nahou
ránem přikryl modrý den.
Komentáře (47)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
...jedna z nejlepších z Tvého pera, milý šerý, přímo mě zaplavuje...teď si počkám na to modrý ráno...myslíš, že postačí otevřít okno? Já vím, zbytečná otázka...přesto si ho ale otevřu, člověk chce věřit, i když ví...
měj se fajn, šerý...v
24.10.2021 21:46:09 | mapato
Děkuji, Šeráčku*... tvá slovíčka mě hřejí, naštěstí jsem z těch bláznů, kteří ve štěstí stále věří ;)
Krásný večer a opatruj se*
30.09.2021 20:15:28 | Emily Říhová
Když štěstí hasne soumrakem,
vzduchu se náhle nedostává,
jen vzpomínka zůstane
a v srdci láska uschovaná...
Opatruj se, Šerý (*)
29.09.2021 23:12:48 | Emily Říhová
Tvé sdílení je fajn a slova v okénku, jak květinky zdobí.
Kdy i nám svíce dohoří / kdo ví, kdo ví
jak kanárek máme srdce v kleci
a kudy smrt si přijde / nám nepoví, nepoví.
I Ty si zdraví střež, též. Štěstí na hody zas přijde... to mi věř*
29.09.2021 23:51:21 | šerý
Břidlice je křehká, ale ta Tvá kvete láskou a růžemi. Ve Tvých verších se chce zastavit čas i dech pro přetrvání všeho.
26.09.2021 01:13:54 | Akrij8
Moje plíce, jak fagot vydýchají svět. Stačí sdílné slovo a na Literu empatických vět. Díky, Jiří*
26.09.2021 02:11:56 | šerý
Milý Šerý, velmi niterní je Tvá krásná báseň.Pohladila a také ,,vyvolala" pár vzpomínek.
Děkuji a přeji klidný večer.
09.09.2021 22:30:37 | Jaruška
Příjemná zpráva. jestli jsem zavadil o Tvé emoce, Jaruško. Těší mne, že sis přečetla*
22.09.2021 22:05:20 | šerý
Tu je toho ovšem naloženo...
09.09.2021 11:42:22 | Jan Kacíř
Tak trochu by měl básník dílo mít emocemi vytížené... aby nekráčel servrem s duší poloprázdnou. Díky, Jene.
22.09.2021 22:03:28 | šerý
Krásná báseň, děkuji Šerý..
02.09.2021 07:01:33 | blues
Velmi Tě u mne rád vidím a jsem potěšený. Ne ty Blues, ale já moc děkuji za nahlednutí.*
02.09.2021 07:54:47 | šerý
Vezmi čert obličej. Horší jsou vymezující "vrásky" na kloubech, vypouklých vráskách na holeních a vyprázdněných brázd paměti a rozumu.
Chtěl bych býti jednou archivním vínem. Aby hýčkali ve sklípcích můj skelný omšelí trup a pěli chválu na můj vyzralý obsah.
Ale jo, Yry. K pomíjení se musíme prostárnout. A tak pišme literární amatérské prostoduchosti a užívejme světských darů i nabízených Dyonýsa zatracovaných požitků. Plňme těla slastným chvěním orgasmů a srdce láskou. Však nás jednou pohltí finále pojmíjivosti a čas rozpadu. Možná toho ani nedosáhneme... ale máme právo se o to pokoušet. Myslím, že na to máš také předpoklady. Díky, že jsi u mě vzal za kliku*
01.09.2021 20:57:13 | šerý
ta báseň přichází odněkud, kde to neznám
mám trochu strach, protože se mi změnil obličej
01.09.2021 18:39:28 | Yry
Vše bylo řečeno ...
Jen širák odhazuji ...
... stále se mi vrací
... do náruče
... spletený z Tvých veršů.
Díky
01.09.2021 15:38:36 | Fialový metal
kéž "košaté nebe" v sobě ošetřujem-zaléváme jej vínem večerů přehlubokých
a o ránech zapíjíme odvarem z růží stotisíce-listých.....Barde milej-opět
O K O U Z L J E Š - VIVIEN Ti o tom krásně napsala*** :-D* ST*
01.09.2021 11:33:26 | Frr
Panebože, co Ti na krásný koment mohu krásnějšího říci? Těšíš mně, těšíš. Příteli*
01.09.2021 17:24:54 | šerý
I oni jednou dívat se budou do mých očí, kde desítky let otisku vzájemnosti, kritického pohledu proboha proč malíř jen černobíle, ale především té jedinečné lidskosti, toleranci a pochopení, že i my tak jednou budeme tváří v tvář nadosah lidskému zmaru. Lidský úděl je jedinečný a nelze dopředu se připravit, jednou cestou je nejspíše pokora a láska, se kterou syn k matce, dítě k rodiči, tady a teď, trpělivost a soucitnost, přání lidskému osudu zachovat přirozenou důstojnost a respekt a toleranci v kontextu osobním a společenském, až do konce. Poděkování, že role dítěte a rodiče je vzájemným odezíráním a učením se jeden od druhého a případné těžkosti brát jako přípravu, až dítě stane první ve frontě, ať ustojí linii, že teď už jeho syn se na něho dívá... naše oči se možná zalesknou, možná budou chvíli utíkat, ale nakonec chci věřit se rozjasní, vidění se zaostří, případné viny budou odpuštěny a ucítíme teplo, v objetí, dlaních, v nás.
Báseň plná lásky a uvědomění si, že nepromarnit ani jedinou příležitost si vše vzájemně říci ještě na tomto světě, nás osvobozuje od tíhy vlastního lidského údělu. A vnímám, velmi niterná, kdy stopy jizev času budou možná ještě chvíli psát rýhou do břidlice.
Děkuju ti drahý šerý, moc ti děkuju, uložím si ji, a nemyslím tím jen zde, myslím tím především k sobě, k sobě domů, tam blízko k srdci a mysl snad vzpomene si, až přijde čas, až úzkost začne povykovat nad čelem, že každý syn, každá matka ... jsou si nejlepšími učiteli ... a že to jde i v černobílém, jen trochu víc bolestně, když pachová stopa méně znatelná a vřelost na teple ztrácí.
Moc jsem se rozepsala, tak mi to prosím odpusť, dojals mě tvou básní a otevřel vrátka, kde stále častěj za kliku ...
01.09.2021 09:28:52 | Vivien
Jak naznačil můj přítel slova Frr, krásná a vyčerpávající reflexe Vivien* To se hnedky pozná - empatická Matka! A ví, o čem je mužská (synova) řeč. Musím ti poděkovat. Stravuji to z dezertního talířku - mého nejmilejšího. Víš z toho se musí pomalu... aby ani drobeček na zem neupadnul. Děkuji Ti. A pozdravuj ode mne, Tvé krásné Srdce*
01.09.2021 17:21:15 | šerý
krásná... jala za srdce... ST
01.09.2021 08:52:40 | Sonnador
připomněl jsi mi jednu píseň o stařence… od Vlasty Redla …tvá báseň … beze slov… bez jediného slova…úsměv.z
31.08.2021 21:57:17 | zdenka
Tak od Redla, takovou píseň jsem nezaregistroval. Zato zde zahlénout Tebe, to mě neunikne a velmi těší. Jsem rád, že pojímáš mé verše, jak poetické malůvky. A třeba v rámu tvého permanentního úsměvu? Tak to si trefila hřebíčku na hlavičku... a já malůvku na něho zavěsím. No řekni. Není to radost?*
01.09.2021 01:21:40 | šerý
Ozvěna STudených slz
..mi připomíná
ten vydýchaný vzduch.
Teskno až.
Ale četla jsem ráda,
umíš přiblížit s vnímavým srdcem.
Děkuji a pěkný večer milý Šerý *.:)
31.08.2021 21:48:43 | jenommarie
"Spolu s okolím modelujeme okolnosti."
Od toho se odvíjí naše stáří a kvalita jeho života. Enegii lidské mysli a anatomie těla, potřebujeme dobíjet z "obnovitelných zdrojů." Mysl - solární láskou a úsměvem. Tělo - péčí a dobrým životním stylem.
Poté si jen přiznat, že i mi jsme někdy nesnesitelní. Věřit, že okolí promine a projeví k nám důstojnost a toleranci. Hm, stáři je jen vetchý život, ale může překvapit a trvat až do smrti :-) Člověk by s tím měl raději počítat
Děkuji Marie, za pěkný koment.*
01.09.2021 00:59:28 | šerý
Milý Šerý Šerosvitý* :).
..Kdyby, když člověk i ví
..vše se i tak dařilo.
..Vím, že ta "kdyby"
..jsou mnohdy jen na nás.
Moc pěkné, děkuji TI ze srdce.:);)
Nezbývá, než si vzájemně přát.
Jsme li ti tvůrci těch našich životů
dopřejme si čerpat z těch kvalit
pro duši i tělo. Přeji TI.
.
No s různými musí člověk asi už i počítat
a i se smířit.
..
Pěkný a pohodový den TI přeji a s úsměvem na tváři. :)
01.09.2021 08:39:49 | jenommarie
Tvá báseň mi připomněla mojí babičku. Vidím jí sedět na malé štokrli u pece. :)
Bohužel už jen vzpomínka. Děkuji ti... :)
31.08.2021 21:26:44 | Isla
Je mi od Tebe s potěšením, Islo. Tobě jsem navodil vzpomínky a já to v rodině prožívám v reálu.
Zdravím Tě*
31.08.2021 23:42:17 | šerý
Hezké, plné citu.
31.08.2021 19:42:19 | Jeněcovevzduchukrásného