kruhy

někdy mám pocit že umím milovat

třeba když podzimní slunce svítí do střech drahých vil a odlesky dopadají na zem přede mnou

nebo když jen tak jdu ulicí a všechno se zdá snadný

na co se analyzovat a dokola rozebírat jedno a to samý

připadám si pevná a nezlomná a přitom stačí jedno malý pošťouchnutí

a je to všechno pryč

klouže to po mně zas a znova jak míza po stromech na který jsme jako děti matlali bahno

aby se uzdravily ze všech vnitřních zranění

a nakonec jsme jim to největší nevědomky způsobili

my