Píši Ti ztichlá
za krkem písečný břeh a
skřípot mazané pasti
tak sním si
ulehnu v měkký mech
utlumím zvuky strastí
vyklouznu z rušivých sfér
promnu si zrak do sytých děr
z Ticha
prolne mnou zemská vláha
podvolí se,co se zdráhá
v návratu k sobě
špitnu
prosyť dlaní mou chladnou skráň
když přivinu se k Tobě
tam kde plachá dívá se ladná laň
tak tichá
z úkrytu píši Ti
ať Světlo ve mně dýchá
dýchá z Ticha.
Myslím, že Ty sama jsi světlem oděná, má milá Jitřenko, Tvé ticho je okouzlující, když dýchá
04.04.2022 00:01:43 | Akrij8
....S těmi,kteří mi rozumí,jsem ráda v Tichu.....Jiří,jsi laskavý...Ji./úsměv/
14.04.2022 20:46:41 | jitoush
Krásné...procítila jsem si při Tvých verších to Světelné ticho.
Jituško pěkný večer.
16.02.2022 22:43:54 | Jarunka
Byl-li by smekal bych tím kloboukem a nic než tiše.
11.02.2022 04:19:58 | Nevyhledáš
v návratu k sobě, v tichu... ST :-))
11.02.2022 02:43:44 | Iva Husárková
Tato tichá pošta, to je balzám jitoush, sak už se lístky derou za světlem, tato tvoje by i nemocného z lůžka postavila, pěkná.
10.02.2022 23:50:01 | Vivien
Špičkový, na rohlíčcích krásně vyvážený balet veršů. Na to musí mít čověk velkolepý odpich!
Příkladné vyjádřeno veršem k lidskému prožitku.*
Mám upřímnou radost, jak Ti múza ponouká a našeptává.
10.02.2022 19:34:56 | šerý
...Mám radost,že mohu udělat radost,byť to na špičkách neumím....Ji./úsměv/.....ale špičkovat občas...to krapet ano...
11.02.2022 12:35:41 | jitoush