Bujarý ženský smích a opilé veselí,
chodbou se hlasitě neslo z jitra…
Převracel jsem se ve své posteli,
další nápadník, ona neodmítla…
Přes zeď šlo slyšet, jak v umyvadlo dáví,
a připomínka, že to avokádo neměl jíst,
ona mu se smíchem řekla – to se spraví,
pak v loži natáhli se spolu, jsem si jist…
Sluchátka do uší, tělo otočit na bok,
co je mi vlastně do rejů sousedů,
vždyť i mě dala, když jsem měl nárok,
dost bylo myslím už, těch trapných pohledů…
za zdí je zvuků.) to víš 22 život je parchant a lidi ještě větší .)
06.04.2022 09:55:42 | xoxoxo