BÍLÁ SOBOTA 2022
aprílový déšť vymrskal čerstvou pomlázkou
svěží zeleň česnekových trsů na úbočí hory
namísto medvědic
které se skryly kamsi do pravěku
praskot suchých větví
se nese lesem v synkopách po člověku
dlaně mu nasákají vůní budoucího pesta
oči a tváře mu omlazuje čerstvý vzduch
jenž se vyšplhal vysoko do vrstevnic
daleko od střech po zimě znaveného města
Bílá sobota si v poledne roztáhla záclony z ranní mlhy
slunečním střípkům dovolila se skrýt do kapek
uvízlých na listech sotva v rozpuku
jaro se sice ještě pere o vládu se zimou
už ale ví že vítězství mu neunikne
a tak se potměšile směje
čímž ho akné pupenů brzy zkrášlí do květů
svou pubertou už zase nalévá mízu i do lidí
dráždí je k touhám neřestným
ani trošku se za to však nestydí
s podrážkou utrženou málem bos
jsem tu po letech sám sobě směšným pocestným
co ani teď nemá chuť se zpovídat katechetům
z dávno promlčených hříchů
kdy z hnízda tu vyletěl do světa jako nezkušený kos
vzpomínky nepláčou
naopak vybízejí k smířlivě chápavému smíchu
každý kruh jednou uzavře se
medvědí česnek poslal svou vůni se mnou dolů ze strání
zatímco starosti jsem k tlení odložil mezi buky v lese
Zlaté Hory, 16.4.2022
Tvoje ze Zlatých hor prostě poznám, i kdyby nebyly podepsané. Mám je ráda.
17.04.2022 22:09:48 | Vivien