CO ZBYLO NA RTECH
CO ZBYLO NA RTECH
z vůní paměť
na rtech mi schází
po bílé pláni
pohádkou
kol stopa ani
už se šeří
už buďme si
miláčkem
klid přijde
a mír
se do mě zamiluje
než mám rád vytratí se
než hloupým bez lásky
ze rtů vláhu slíbá
než liknavost a zvyk
zabydlí se
na poklidný přechod
už teď nestačí mi
interval na zelenou
https://m.youtube.com/watch?v=NX6mk1xewbM
Komentáře (30)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Mně poslední sloka neladí s těmi předchozími. Možná jsem to ale vůbec nepochopil.
20.06.2022 08:32:38 | Kaj
Úžasná báseň Vivien. Dobře, že jsi vypověděla, co zbylo na rtech. Snad ještě něco zbývá, budu se těšit.
17.06.2022 06:45:37 | blues
Hodně mě zaujala, tak jsem se vrátil, abych se poklonil tvému nevázanému verši.
První dva verše, až neotřele nevšední propojení běžných slov. Další dají oddychnout prvotnímu překvapení, aby opět následující dokonale upoutaly mysl a zklidnily ji před vstupem do křižovatky života. Krásná báseň, verše s prožitou citovou investicí.
17.06.2022 08:06:04 | blues
Drahý blues, jak ti poděkovat, za tak empatický komentář. Dovedu si představit, že bys mě s grácií přes tu křižovatku bezpečně převedl, takto číst v básních je odrazem prožitého, a ty v básních čteš skvěle. Vlastně se i nad sebou podivuju, co všechno jsem do textu "dostala", když je v podstatě v tématu, který podle mě prožívá hodně lidí a není až tak ojedinělý. Možná právě proto, pro tu pravdivost v čase. Ještě jednou dík, žes mi u textu nechal tak lidský otisk.
17.06.2022 09:08:35 | Vivien
S básní je to jako s ženami, nevíš čím tě zaujaly a než stačíš tu sladkou tíseň objevit, už tě láká jiná...báseň. Tvůj komentář mě moc potěšil, zrovna tak to roztančené foto v profilu. Takhle blbnout umí jen "čupr" holky.
17.06.2022 09:33:44 | blues
Z plnných retů
hlad vášně nasytit.
Skoro se mi chce volat...někam výš.
Bludiště života a jeho křižovatky
a v ústech tolik nezalité lásky.
***ST Pěkná je Vivien, i když trochu i mi smuténkuje.
Přeji TI pohodu večera M.;)
16.06.2022 17:26:37 | jenommarie
No vítej Maruš, tak tebe už jsem dlouho zde na modré nezachytila, je prima, žes tu zas. Ano, trošku jsem dovolila si "povzdechnout", to je ale tak vše, jdu tomu naproti, tedy myslím tomu nadějnému, jak jinak, živit se radostí, ne smutkem, tak asi bych to mé žití pojala, jsi prima návštěva, díky.
16.06.2022 18:58:25 | Vivien
Zas se zpožděním k TOBĚ
..a snad mi to promineš,
věnuji se hodně zahrádce.;)
Však ta nadějná** vím,
že v TVÉ duši JE a mám i znám,
tyto vlnky..kdy smutněji..pak zas Slunkem pohlazeni se cítíme..je to život *;) Ať tě hřeje každý TVŮJ den, milá Vivien. M.
21.06.2022 10:05:19 | jenommarie
...Jsem se zasnila milá Viv,protože jsem plně pocítila ty stopy na rtech a uvědomila si to něco za něco a ty různé úhly pohledu a to,jak je každý život sám o sobě jedinečný a svůj a že ty stopy nelze porovnávat,Lásky nezměřitelné,pole,kde každý má naseto po svém a vyroste každému jiná úrodaa někdy je sucho k uzoufání,jindy zaplaveno k utonutí.....a tak se mějme rádi takoví,jací jsme,i když zrovna neroste nejbujněji,však snaha se cení.....Ji./úsměv/...Krásně jsi to vyjádřila....po svém a vnímám vyrovnaný střed a řádek,co nekončí....klíčivost některých semen je dlouhá i se zabrušuje a máčí....a jednou to pukne a nebude bylina,ale rovnou strom...
14.06.2022 21:44:51 | jitoush
Tak se prohlížím, zda už neobrůstám :-) No milá jitoush, musim si sama ze sebe dělat legraci, jak ty letokruhy přibývají. Tak zrovna teď, si tak s kuferkem vykračuju po chodníku a všichni kolem mě předbíhají, a já jsem tomu ráda :-)
Díky, za tvůj trpělivý komentář.
15.06.2022 15:11:44 | Vivien
Ztráty a nálezy. Příliv a odliv. Jaro a podzim. Tak nese úděl lidský život, viď Vivien. A nebo také se říká, že si singl žije jak šlechtic a umírá jak pes. Je faktem, že čím déle je člověk sám, tím více postrádá odvahu na tom něco změnit. Jsou chvíle, kdy se člověk cítí citově zcela opuštěn a jsou chvíle, kdy k němu stěnami bytu doléhá hádka od sousedů-partnerů. Kde se titulují domácí zvěří a někdy v euforii triumfují sprostotou. To si potom singl "posluchač" uvědomí "co si vlastně ušetřil."
Muž a žena jsou na pólech přírodního magnetizmu. Je to nádherné, když ta úžasná síla touhy jednoho po druhém je k sobě přitahuje. Proč tohle vše píši? I krásná krajina se pojednou může tvářit zasmušile. Štestí nas zaplaví a když opadne zůstává kal a bolest. Vše je něco za něco a je lidské, že za to v obou případech nechceme mnoho platit. Ale vždy stojí za to, se o zamilovanost pokoušet!
Ani nevím Vivienko, jak tvůj, do díla empaticky vložený pohled popsat. Jsi užasný člověk a výborná autorka. Je to krásná člověččí výpověď o smyslu lidského žití. Je prima, takové lidi v životě potkávat*
14.06.2022 12:39:21 | šerý
Kájo, mám co dělat neusmrknout, když čtu tvou reakci, děkuju. Až se potkáme, natáhnem se po všem tom ovoci, co ještě zralostí nepadlo na zem a budeme se z toho těšit. Těším se.
15.06.2022 15:32:46 | Vivien
vůně rtů všeptává do srdce... už klidně, přesto divoce...
překrásná je Viv* ...no a moje oblíbená Špinarová (já u ní vždycky bulim, i teď:)
14.06.2022 08:05:50 | Sonador
Díky Son, já u ní sice nebulím, ale dívat se Claudii Cardinale do očí, je zásah i pro ženy, skrze ten její pohled mívám pocit, že se může leckomu hlava zavařit.
14.06.2022 09:55:54 | Vivien
mi to některá hudba dělá, a tahle konkrétní už od mala:)
a nakonec i krása některých žen, dětí, lidí, zvířat... až k slzám - a Cardinale obzvlášť, to je pravda*
14.06.2022 20:16:27 | Sonador