Na tom světě zmaten jsem,
nenalézám pevnou zem.
Bloudím, tápu, ztrácím se,
jen na chvíli zastav se.
Zpomal, nech mě také nadechnout,
tahá mě ke dnu těžké vody proud.
Nech mě všemu uniknout.
Vždyť já jsem ten, koho čeká soud.
Proč si jen nemohu klidně plout
a bezstarostně ulehnout.
Místo toho řeším nyní,
zda vinen jsem
a jaká jsou má provinění.
Co jsem komu udělal,
že mě tohle všechno čeká?
Stále se točím v jednom kruhu,
dělám všem jen hloupého sluhu.
A za to mě trestáš,
že poučit se nemohu,
když každému vždy pomohu.
Pomáhat je lidské a krásné, ale nenechat se příliš zneužívat, vědět kdy a pro koho...
05.07.2022 17:25:25 | CULIKATÁ