žízeň po dešti
žízeň po dešti
slyším zdáli zurčet
blahodárné prameny
co oblažují vůkol rozpálené
kameny..
sám dřepím v pustosadě
jako socha bezvětří
má touha po deštích
však neomylně
bázlivá vodstva
zbaběle skrytá v dosud
nevídaných mračnech
jistojistě záhy zavětří...
Komentáře (17)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
.....No aby ty prameny nadobro nevyschly při takovém to odparu pekelném.....elce pelce do pekelce,tam kde bylo hluboko...je mělce...chjo...Ji.
21.07.2022 19:50:06 | jitoush
prameny a pramínky-ovšem Ty hluboké /aj zázračně hlubokomyslné/ Jtousch-ko
PŘECE NIKDÁ NEVYSYCHAJÍ - jak by taky mohly!?
21.07.2022 20:56:50 | Frr
frraku frráčkovitý, u naprosté většiny tvých básní obdivuju slovní spojení, která mne fascinují. Ale ani ty slabší nejsou k zahození. Někdy je totiž dobrý i odvar, ne jen vývar. I tady jsem se pousmál nad bázlivými vodstvy a sochou bezvětří. Přeji ti mnoho vláhy, ale ne aby ses utopil ;-)
21.07.2022 11:02:43 | Slav Milo
díky vzácný brachu soukmenná...á propo-některé Tvé mystické
(bez úvozovek) mne velmi oslovují****
přeji Ti zrovna dnes všeliká
hravá hydroosvěžení..****
s úctou
*Frr - J*
21.07.2022 11:13:46 | Frr
no vida-i kameny mohou syčet /žel předtím bohulibým shlazením nepochybně též vytrpěly své***
21.07.2022 10:34:24 | Frr
Ano, svěží deště na srdce v kamenech třeba. A to je příteli krásný, obrat "...sám dřepím v pustosadě / jako socha v bezvětří..." však ta víra, v echolokaci netopýra. A ten se nemýlí. Je mi ctí se opakovat, jak rád Tě naslouchám.*
20.07.2022 23:46:10 | šerý
PŘÍTELI, NEBÝTI MNĚ TAKOVÉ HORKO, BYLO BY VIDĚT JAK SE RDÍM PO TVÝCH KOMPLIMENTECH...:-D*
21.07.2022 10:32:10 | Frr