sen

Můj sen 

Stůl plný papírů,

rozepsanych veršů.

Co ve stopách inkoustu,

mi zpestřovali den.

Potápím se do tajů,

mých starých myšlenkových vzorců.

V nichž jsem sázel touhu,

splnit si můj velký sen…

Malá vzácná chvíle,

ta která do dne moc nezapadá.

Tma,hořící knot a tvůrčí píle,

zas mě k psaní nabádá.

Život,Příroda a láska,

o tom mi můj archiv povídá.

Je to jak stroj času,

nebo do minulosti lávka.

Kam se má mysl ubírá.

A tak sedím a píšu,

To pro co jsem žil,

Je noc a den nabírá spád.

Sílím v sobě víru,

Když je sen živ,

tak sám nechodím spát.

Knot svíce stále hoří,

čas nemilosrdně utíká.

Papír a tužka mi však hovoří,

Že dále jíti mám.

lidé za snem běží,

nikdy nepřijde on sám.

Ten můj tu nadohled mě leží,

snad jednou do knihy ho dám.