Anotace: Však někdy se stane, že "padlý anděl" pocítí náhlý závan lásky. Vezme ji, jako pobídku změnit svůj život k lepšímu řádu. Však ten závan, ale nesmí být jen závanem a spekulativní přetvářkou partnera.
Prokládal věty sladkou třtinou
cvak, blik
slunce již nelíbá zahradu stinnou
leknínu splynuly kapky rosy s falší
kořenem by-passu
do bahnitého dna.
Loučil se a odcházel.
Zůstalo nuzné nic
do odpisu milných chvilek
chladně a bez pohybu
v ruce třímal ten náš snář
… prý jen
čisté stránky, bez příslibu.
Věděl, že jsem
…holka.
trouchnivé city probudil
k slevě mého těla
jak sousto použil.
Na lačno vzpomínky přežvykuji
bez peněz v busu dřepím
za okny želé noci.
Měsíc jak plivanec na skle
a já, naivka vycíděná
morální osvětou tvých tlachů
o nebeské hygieně.
Slzy mám na krajíčku.
Nějaký chlap přisedl si
chlípným slovem zavadil
froté oblak vytřel nebe
měsíc opět stříbro hrbí
vaz se lomí – přikyvuji.
Jsem opět na konečné!
Vystupuji… abys do mě vstoupil
máš chladné paže
syčí, plazí se do výstřihu
než svinou se mi
v prázdné oči hadích hnízd.
Nietzsche filozofoval kladivem, Ty kladivem píšeš poezii (a nejsi veršotepec, aby nedošlo k mýlce). Co úder, to fajn obraz nebo nečekané slovní spojení (milné chvilky - super). Jen tak dál, kovářskej.
17.05.2023 23:36:03 | Kaprikorn
Šerý, je to přetěžká báseň, nemám ji pod kontrolou, ale nejen proto, je krásná.
13.05.2023 00:34:54 | Matahaja
Jestli tě oslovila, tak to mě zejména od tebe hodně těší a vážím si toho. Děkuji*
13.05.2023 02:31:15 | šerý
Morální osvěta tlachů mne dokonale morálně rozložila :-) rozlo
04.04.2023 21:02:23 | básněnka
No právě!
Medy řečí, nemají žádnou cenu. Srdce nemusí, věřit všemu. :-)
Slož se nazpět, milá. Když ses milně rozložila.
04.04.2023 23:26:30 | šerý
někdy člověk čeká od lásky více, než co může sama nabídnout … z.
20.12.2022 09:59:40 | zdenka
Zdeni a ještě je to komplikovanější, když ji provází přetvářka.
Děkuji, za kuk a vzkaz*
20.12.2022 13:48:28 | šerý
Líbí se mi, že se stavíš do pozice ženy. Je tam empatie. Velmi se mi líbí přirovnání k jízdě autobusem. Mám něco podobného. Ač už jsem roky nehrál žádnou počítačovou hru, přirovnávám Tvé autobusové stanice k procházení levely hry, kdy se mi přestup do dalšího levelu vůbec nemusí podařit. Jezdění autobusem je zajímavé v tom, že někteří lidé jezdí celý život jen některé stanice. Zapomněli na dětství a na touhu se podívat na konečnou. V mém dětství jsem jezdil vlakem. Nikdy nenavštívené stanice Tábor nebo dokonce České Budějovice byly zality aureolou jasných barev. Byly legendami, ani jsem se neodvážil pomyslet na to, že bych je někdy mohl navštívit. V dospělosti jsem si budějovickou dráhu transponoval na hradeckou. Tábor je dnes Hradec a Letohrad je Budějovicemi. I teď ale svítí Tábor a Budějice jasnějšími barvami než nové implantáty.
25.11.2022 10:13:01 | Kaj
Nahodil si myšlenku... no vidíš. "Že někteří lidé jezdí celý život jen některé stanice" bych ani nezaregistroval - prima postřeh.
Je pravdou, že i já si někdy skrze nesplněné sny hledám alternativu v podobenství. Přidám fantazii, kreativity. Předhodím svému "kňučícímu" nitru nakašírovanou náhradu. Vlastně "implantáty" to je trefnější* Tak prima, že sis přišel. A díky, za ponor.
25.11.2022 16:24:23 | šerý
Velmi citlivé verše, které mi přivodily nepěkné vzpomínky z mého dětství....ale již mám opět uvnitř sebe klid.
09.10.2022 21:41:24 | Jarunka
Sebeklid, je důležitá "vnitřnost." Jakoby sis konečně otevřela okno a nadýchla ses horského ovzduší. Děkuji, za tvůj nadhled Jarunko.*
24.10.2022 14:00:12 | šerý
Je mi to povědomé, jen, už tehdy jsem se neodvážila vstoupit, a vidíš, zase mi to nejde. Totiž, nemohu polknout, když už jen čtu, o trýzni. Možná jen já to tak vnímám, že když froté oblak vytře nebe .. A vlastně, nemusí to přitom být chápáno jen ve smyslu partnerské přetvářky. Taková trýzeň, když ulice prodává, s každým nástupem a konečnou .. ach šerý, víš jak některá citoslovce se mi těžko ..
08.10.2022 22:30:01 | Vivien
Snad mé dílko nemá u čtenáře velkou spotřebu energie. Nerad ubírám a raději jim nabíjím. U tebe v aktuální současnosti dobrý každý megawat úsměvu a veselého slova. Tak snad příště zkusím jinak, a znova. To jen jsem si nenaslnil prst, abych zalistoval dál, k příjemnějším kapitolám života. Ale vím. poezie někdy s tváří k slunci, někdy jí chladí stín. Tak to prostě je a já se tomu nestraním.
Moc prima, že jsi u mně Vivien*
24.10.2022 13:55:23 | šerý
....Celé jako v nějakém surrfilmu.....obrazy a obrázky zvenku i zevnitř,ani vlastně nevím,co se to děje......a to želé noci jakoby uvízlo v žaludku a ono to i tlačí,jak to nelze strávit......a k tomu odněkud padají gumoví medvídci.....a noc si pobrukuje....brum....brum endo.....Ji./úsměv/
07.10.2022 18:27:23 | jitoush
Jo a jo. Tohle téma je pro "překlad" do poezie věcí, trochu ošidnou a ne zrovna poezií ke vkusu a potěše. Je to dávný příběh sestry mého kamaráda, která se ze své "závislosti" už nikdy nedostala. To je tak, když člověk má mělké základy a život se mu hroutí skalní nedůvěrou k citům a lásce.
Ta noc je dravec! Hltá ani nepřežvykuje. Temným jazykem si čistí penízkovou srst. Tak jen má douška. Však prázdnotě, jen prázdno!
Jituško, tvoji přítomnosti si vždy moc užívám... a mávám.
Děkuji*
24.10.2022 13:38:32 | šerý
Hezky a vydatně prošpikované, tím nánosem špeku slok* U toho se opravdu hrbím, až mi voka jančí. Slovem jedním nevím jak;) Rezonuješ, ach Rezonuješ...
06.10.2022 13:35:38 | Dejvis
a mi ti to šerý přijde strašidelné:) ale to je asi tím, žes mi připomněl sen, co se mi v mládí zdál, jeden z těch, co na ně člověk nezapomene...
skvělý text!*
05.10.2022 14:23:42 | Sonador
Bububu - příště strašit nebudu :-)
Jo, když někdy život semele - na hrubo. Minul jsem životem všelijaké osudy. I účel někdy hraje velké divadlo. Děkuji za koment a dívanou Sonador.
05.10.2022 22:41:27 | šerý