Anotace: .
Mladá dáma
ve fialových šatech
třímá vzpomínku
na včerejší stíny
Nebyl tu včera
není ani dnes
vždycky říkal "budem"
budem tam a tam
budem na tom zase dobře
budem spolu
jak dva neutrony
Jenže se to štěpí
- kalač někdo zasek
pořádně hluboko
jen suky drží něco nadějného
nezvratného
jako to (bez)nadějné slůvko
budem
....Víš Gio,stále mám u sebe fascikl Tvých veršů ještě z kdysi,byly tak své a velmi originální....Je dobře,že píšeš dál.....zasejc krapet jinak.
Ráda jsem četla,po Tvém vyjádřené životní peripetie....líbí.....Ji./úsměv/
15.01.2023 18:04:45 | jitoush