Anotace: "... Klid! Neřeš vše hned, dopřej si odstup.“
Když se tak koukám o krok zpátky
jen malý ždibec, míň než nic
vidím, že život je vždy vratký
je jako chleba o dvou kůrkách
on taky má svůj rub a líc.
Tak na něj křičím z plných plic
tak na něj řvu ve skrytu duše:
„Ty vole, ty máš móresy“
On se však tváří stále hluše
jako ty ženy ve svých burkách
podivné skrývají excesy.
Pak v slzách smíchu řeknou si:
„Jen tak – co za nehet se vejde,
tak málo stačí k úžasu?“
Čím více chci, tím karta nejde
život je příběh o dvou kulkách
dej mu ji rovnou na kasu.
Až dojdou, tak si nafasuj!
Pak úžas spatříš v jeho očích
a hlasem, který chvěje se
jenom tak hlesne:
„Já jsem kočí?“
„Promiňte prosím, už jsme v Hůrkách?“
Nikomu věřit nechce se
vždyť ... byla to jenom
přece... byla to jenom … ne?
Byla to jenom Recese?!?
...říká se tomu prý lidsky ironicky "gods leela", boží hrátky...;-)pěkný téma...
11.02.2023 16:56:10 | Marten
Jak se zpívá v jednom šlágru od Ježka, "život je jen náááhoda / jednou jsi dole jednou na ho ře..." A tu v básni, jen co za nehet se vejde. No a stačí to k tomu, aby nás to udivilo, aby nás to inspirovalo.*
11.02.2023 16:50:45 | šerý