V zakouřené putyce
mužík malý křičí:
To je krásné nejvíce,
co vás vnitřně zničí!
Nuda, zloba, počítače,
vztek a pláč a soužení!
To, zač nikdo nezapláče,
nechť je vaše toužení!
Malý mužík křičí, syčí.
Mysli prázdné, duše plné.
Všechno ve zlo proměněné.
Malý mužík vyje, zlý je!
Cítím ale dotyky,
Bůh mě táhne z putyky.